AKTUALITY


28. 11. 2016
Záštita Královéhradeckého kraje >><<

Hejtman Královéhradeckého kraje PhDr. Jiří Štěpán, Ph.D., udělil záštitu nad akcí Dny teplárenství a energetiky 2017.

 

24. 10. 2016
Záštita Svazu měst a obcí České republiky >><<

Ing. Dan Jiránek, výkonný ředitel Svazu měst a obcí České republiky, udělil záštitu Dnům teplárenství a energetiky 2017

 

21. 10. 2016
Záštita Ministerstva průmyslu a obchodu >><<

Naše konference opět získala záštitu ministra průmyslu a obchodu Ing. Jana Mládka, CSc.

 

18. 10. 2016
Záštita Ministerstva životního prostředí >><<

Ministr životního prostředí Richard Brabec udělil záštitu Dnům teplárenství a energetiky 2017.

 

13. 10. 2016
Záštita Hospodářské komory ČR >><<

Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky, udělil záštitu Dnům teplárenství a energetiky 2017.

 

12. 10. 2016
Záštita primátora města Hradec Králové >><<

Zdeněk Fink, primátor města Hradec Králové, přezval čestnou záštitu nad konferenci Dny teplárenství a energetiky 2017.

 

11. 10. 2016
Záštita Svazu českých a moravských bytových družstev >><<

Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev RNDr. Jiří Bárta udělil záštitu konferenci Dny teplárenství a energetiky.

 

19. 5. 2016

 

1. Považujeme za nezbytné urychleně dokončit notifikaci systému podpor v oblasti teplárenství, aby byla vytvořena elementární jistota pro investory i Českou republiku. 

2. Pro efektivní využití alokovaných prostředků v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro rekonstrukce a modernizace tepelných sítí a investice do rozvoje kombinované výroby elektřiny a tepla považujeme za nezbytné uvolnění limitu pro využití prostředků pro velké podniky. Za tímto účelem je třeba začít co nejdříve jednat s Evropskou komisí.

3. Za důležitou oblast považujeme připravovaný zákon o odpadech, který by měl nastavit základní legislativní podmínky pro postupné omezování skládkování a zvyšování využívání odpadu včetně energetického využití při respektování hierarchie nakládání s odpadem a nastavení efektivní výše poplatků za směsný komunální odpad. Efektivní využití zejména komunálního odpadu může významně přispět ke snižování požadavku na primární energetické zdroje jako je hnědé uhlí.

4. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu i pro teplárenství tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.

5. Do mechanismu snižování emisí požadujeme zahrnout všechny emitenty ideálně zavedením uhlíkové daně  i proto, že v systému emisního obchodování EU ETS je zahrnuto jen cca 40 % emisí. Systém považujeme za nefunkční a obáváme se, že neustálé reformy jen prohlubují jeho krizi a oddalují zásadní řešení při naplňování závazného cíle do roku 2030. Požadujeme zajištění přístupu k finančním prostředkům z fondů navázaných na EU ETS.

6. Požadujeme, aby vláda ČR urychleně dokončila novelizaci stavebního zákona a povolovacích procesů nejen staveb energetické infrastruktury tak, aby nebyla nadále zásadním způsobem narušována elementární jistota investorů a aby záměry bylo možné schválit bez zbytečné administrativy v reálném čase.  

7. Apelujeme na Ministerstvo životního prostředí, aby co nejdříve provedlo transpozici směrnice o omezení emisí ze středních spalovacích zařízení, využilo přechodná období umožněná směrnicí a vytvořilo tak stabilní prostředí pro provedení nezbytných investic.

12. 5. 2016
Teplárenství na rozcestí >><<

22. ročník Dnů teplárenství a energetiky, který se konal ve dnech 26. a 27. dubna v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové, nabídl zajímavou diskuzi o budoucnosti teplárenství, trhu s elektřinou nebo o energetickém využití odpadů.

Jednou z nejsledovanějších přednášek prvního dne byla prezentace výkonného ředitele evropské asociace teplárenství Euroheat & Power Paula Vosse. Evropská komise si díky usilovné práci této organizace konečně uvědomila, že kromě dopravy a elektroenergetiky je nutné začít koncepčně řešit také strategii vytápění a chlazení. Tuto strategii schválila Komise v únoru. Místo uhlí by se podle ní měly v teplárenství používat především obnovitelné zdroje včetně zbytkového komunálního odpadu nebo odpadního tepla z průmyslu. 
 
Co přinese strategie EU pro vytápění a chlazení?
„Strategie se dá shrnout zhruba do čtyř hlavních bodů,“ uvedl na konferenci Paul Voss z evropské asociace teplárenství. „Za prvé, vytápění a chlazení bude i nadále představovat největší sektor spotřeby energie. Za druhé, strategie předpokládá významný posun k využívání tepla z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla z průmyslu, které nahradí z velké části uhlí. Za třetí, spoléhat se na staré kotle a spalování fosilních paliv je do budoucna naprosto neudržitelné. A za čtvrté, dálkové vytápění bude hrát ve vytápění v EU zásadní roli,“ vypočítal Paul Voss. 
Přijetí strategie pro vytápění a chlazení ocenil i předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Jsem mile překvapen, že v Bruselu začínají být brány vážně možnosti využití dálkového vytápění s akumulací tepla získaného z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů ke stabilizaci elektrizační soustavy nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov,“ řekl ke strategii Topolánek. 
Bývalý český premiér byl ale jinak vůči působení Komise kritický. Kritika se týkala především konceptu tzv. Energetické unie, který Mirek Topolánek označil za mrtvý projekt. Podle něj jde například výstavba plynovodu Nord Stream II jasně proti cílům této unijní koncepce. Evropská komise sklidila kritiku i za svůj postoj vůči kapacitním trhům, kterými se jednotlivé státy snaží řešit svou výkonovou přiměřenost. Komise podle Mirka Topolánka ví o problémech s kapacitními mechanismy, ale není dostatečně silná, aby vůči nim byla schopna efektivně zasáhnout.
V panelové diskuzi moderované Danielou Písařovicovou došla řada také na budoucnost emisních povolenek, které zatím nesplňují očekávání, která do nich byla vložena. Jako mnohem účelnější se jeví podle švédského experta na energetiku a odpadové hospodářství Johna Johnssona systém tzv. uhlíkové daně, který významným způsobem pomáhá snižovat emise CO2 ve Švédsku.
 
Jak velký podíl odpadu se má energeticky využívat?
Jaromír Manhart z Ministerstva životního prostředí moderoval sekci Odpady a jejich využití v energetice. Ve své přednášce nejdříve představil připravovanou novou legislativu v oblasti odpadů, která by měla vstoupit v platnost od roku 2018. Proti ní se ve své přednášce naopak vymezil Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Ten je přesvědčen, že nové zákony, především však krajské Plány odpadového hospodářství (POH), příliš preferují energetické využití odpadu před jeho tříděním a materiálovým využitím, jak požaduje Evropská komise. Plán na vybudování pěti nových spaloven odpadu považuje za nerealistický, protože Česká republika by v takovém případě nemohla splnit cíl požadovaný Evropskou komisí - zvýšit míru recyklace komunálních odpadů na 70 % do roku 2030. 
 
Ideální je, aby odpad nevznikal 
Na téma recyklace odpadů hovořil i Milan Chromík ze společnosti Veolia Waste line CZ & SK. „Bylo by naivní si myslet, že odpady vznikat vůbec nebudou. Pokud už ale vzniknou, je třeba se pokusit materiálově je využít, recyklovat, případně zužitkovat jinak, například energeticky. A jen ten, který nemá materiálové ani energetické využití, by měl jít na skládku. Jinými slovy řečeno, na skládku by se v zásadě nemělo dostat nic jiného než inertní materiál,“ konstatoval Chromík. Ne všechny materiály však lze recyklovat. Některé recyklovatelné jsou, ale za takových nákladů, že je levnější koupit materiál nový, mnohdy zároveň kvalitnější. Jiné mají svou „recyklační životnost“. Například papírové vlákno lze recyklovat maximálně sedmkrát. Obecně je však potřeba materiály pro opětovné využití nebo recyklaci chránit a dodržovat hierarchii nakládání s odpady podle zákona. Klíčem by měla být technologická proveditelnost a ekonomická efektivita opětovného využití nebo recyklace. „Největším nesmyslem je totiž recyklovat materiál, o který na trhu není zájem. To vlastně z odpadu vyrobíte další odpad, a tudíž budete neefektivně nakládat s prostředky,“ konstatuje Chromík. 
 
120 milionů tun hnědého uhlí a miliardy do státního rozpočtu
O přípravách těžby za limity na lomu Bílina hovořil Ivo Pěgřímek, generální ředitel společnosti Severočeské doly. Po vládním rozhodnutí o prolomení těžebních limitů čeká firmu před spuštěním důlních strojů řada kroků. Do konce letošního roku musí zpracovat detailní báňskou studii podpořenou odbornými posudky a náležitými technickými dokumenty, které vycházejí z vládního usnesení. To mimo jiné stanoví, že hranice těžby musí být 500 metrů od sousedních obcí Braňany a Mariánské Radčice. Součástí této studie bude také návrh ochranných opatření, která by měla eliminovat pronikání hluku a prachu z těžebních operací do těchto obcí. „Na rozloze necelých šesti kilometrů čtverečních jsou uloženy vytěžitelné zásoby v objemu kolem 120 milionů tun vysoce výhřevného nízkosirnatého hnědého uhlí s širokým uplatněním - od tepláren přes moderní nízkoemisní kotle lokálního vytápění až po velké elektrárny, zejména pak pro nový ekologický zdroj o výkonu 660 MW sousední elektrárny Ledvice,“ konstatoval Ivo Pěgřímek. Podle něj by mělo prolomení těžebních limitů do roku 2055 přinést až 120 milionů tun hnědého uhlí, více než tisícovku nových pracovních míst a několik desítek miliard korun do státního rozpočtu. 
 
Suché či mokré odsiřování?
V sekci Technika a technologie pro teplárenství zaujala přednáška Marka Šarleje z firmy Eveco Brno na téma Jak účinně aplikovat odsíření i na střední energetické zdroje. Posluchači se dozvěděli o výhodách suchého odsiřování oproti v současné době nejpoužívanější technologii mokrého odsiřování. „V současné době je mnoho provozovatelů uhelných kotlů nuceno řešit problematiku zpřísněných emisních limitů z hlediska emisí SO2. Suché odsiřování pomocí adsorpčního činidla na bázi hydrogenuhličitanu sodného představuje relativně jednoduchý způsob, jak minimalizovat negativní dopady na provozuschopnost kotle. Mezi hlavní výhody suché sorpce patří vysoká účinnost, jednoduchá technologie, nezávadné sorbenty a ekonomicky atraktivní řešení,“ uvedl Marek Šarlej. 

Jak nejúčinněji vytápět 
V bloku Trh s teplem z pohledu spotřebitele pak vzbudila diskusi přednáška Jana Blažíčka z TZB info s provokativním názvem Šetříme teplo, nebo si jen lžeme do kapsy. Účinnost vytápění podle něj neroste se snižováním vnitřní teploty v bytech. „Tato Evropskou unií doporučovaná cesta úspor naopak účinnost prokazatelně snižuje, vede k plýtvání energií. Účinnost vytápění stojí a padá s precizním výpočtem a nastavením prvků automatické kombinované regulace otopných soustav,“ vysvětlil ve svém vystoupení Blažíček.
 
Teplárenské sdružení ČR letos slaví 25. výročí
Přednášky na Dnech teplárenství a energetiky byly nově rozloženy do dvou dnů. „Myslím, že letos se akce opravdu vydařila, ohlasy od účastníků jsou velmi pozitivní. Také zkrácení konference ze tří na dva dny akci prospělo,“ uvedl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR. Příjemný večer pak účastníci strávili na společenské akci v překrásných prostorách hotelu Tereziánský dvůr, kde Teplárenské sdružení oslavilo 25 let své existence. Organizátorem Dnů teplárenství a energetiky byla opět společnost Exponex.
 
redakce
 

 

25. 4. 2016
Rozúčtování nákladů na vytápění a dodávky vody je často složité >><<

rozhovor s Jaromírem Pohankou, výkonným sekretářem Asociace rozúčtovatelů nákladu na teplo a vodu

Rozúčtování nákladů na vytápění a na dodávky teplé i studené vody patří k zákonným povinnostem vlastníků domů. Jak na to poradí účastníkům konference Dny teplárenství a energetiky ve dnech 26. – 27. dubna v Hradci Králové Jaromír Pohanka, výkonný sekretář Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV) s přednáškou „Nové předpisy pro rozúčtování spotřeby tepla: pro a proti.“
 
Co rozúčtování vlastně pro vlastníky domů obnáší?  
Rozúčtování tepla na konečné spotřebitele v závislosti na jejich individuální spotřebě je jednak povinností podle evropských a od roku 2015 i podle českých předpisů, ale především je to významný prvek ve snaze společnosti o snížení výroby tepla. Na druhé straně je to zdroj velkých problémů, protože určení skutečné individuální spotřeby tepla u konečných spotřebitelů je v některých případech velmi obtížné.
 
V čem konkrétně, můžete uvést příklady?
České předpisy pro rozúčtování vyžadují, aby registrovaná spotřeba tepla byla korigována objektivní potřebou tepla konkrétního bytu. V praxi to znamená, že je nutné zohlednit některé místnosti, případně byty, které mají vzhledem ke své dispozici v domě vyšší nároky na potřebu tepla pro dosažení stejné vnitřní teploty. Jde zejména o byty v prvním a posledním podlaží apod. Také mají být, alespoň částečně, zohledněny prostupy tepla mezi byty, což je úloha prakticky téměř neřešitelná. Nahrazuje se stanovením limitů, ve kterých se může pohybovat výše úhrady za vytápění v přepočtu na 1m2 podlahové plochy.
 
Čím vlastníkům domu může vaše asociace nejvíce pomoci?
Rozúčtování nákladů spojených s dodávkou tepla a vody je zákonnou povinností všech vlastníků domů. Protože jde o poměrně složitý úkol, který jen málokterý vlastník domu zvládne sám, členové asociace jsou připraveni s rozúčtováním těchto médií pomáhat. Asociace jako taková pak pořádá semináře, na kterých odbornou veřejnost seznamuje s platnými předpisy a vede internetovou poradnu, kde se vlastníci domů ptají na konkrétní problémy.
 
Je pomoc asociace s rozúčtováním bezplatná, případně kolik bude vlastníka domu stát a jaké problémy mu mohou vzniknout, pokud neprovede rozúčtování správně?
ARTAV vede bezplatnou internetovou poradnu a v omezené míře poskytuje i osobní konzultace. Rady spočívají především ve vysvětlení principů a v odkazech na příslušná ustanovení právních předpisů. Můžeme posoudit, zda předložené vyúčtování splňuje požadavky platných předpisů. Provést přepočet vyúčtování pro jeden byt však nejsme schopni poskytnout. Vyúčtování je poměrné rozdělení nákladů na všechny byty v domě a proto je lze provést jen současně pro všechny byty. To je služba, kterou poskytují jednotlivé členské firmy ARTAV, a to v rámci své obchodní činnosti.

Jaké závěry a poselství od konference DTE očekáváte?
Bylo by přínosné, pokud by i výrobci tepla znali všechny problémy spojené s rozúčtováním a uvědomili si společenskou nutnost stálého snižování celkové výroby tepla, i když je to tento proces obrácený proti jejich podnikatelským zájmům.
redakce
 
 
20. 4. 2016
Prolomení těžebních limitů na dole Bílina >><<

120 milionů tun hnědého uhlí a miliardy do státního rozpočtu

Až 120 milionů tun hnědého uhlí, více než tisícovka nových pracovních míst a několik desítek miliard korun do státního rozpočtu. To by mělo přinést prolomení těžebních limitů na dole Bílina na Teplicku. „Považujeme to za opravdu významný úspěch, o který jsme dlouhodobě usilovali,“ říká generální ředitel společnosti Severočeské doly, která důl provozuje, Ivo Pěgřímek. O tom, co všechno přípravy těžby za limity obnáší, bude hovořit na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční ve dnech 26. – 27. dubna v Hradci Králové. 
 
Vládou schválená úprava limitu umožní pokračovat v těžbě na dole Bílina až do roku 2055. „Na rozloze necelých šesti kilometrů čtverečních jsou uloženy vytěžitelné zásoby v objemu kolem 120 milionů tun vysoce výhřevného nízkosirnatého hnědého uhlí s širokým uplatněním - od tepláren přes moderní nízkoemisní kotle lokálního vytápění až po velké elektrárny, zejména pak pro nový ekologický zdroj o výkonu 660 MW sousední elektrárny Ledvice,“ říká generální ředitel společnosti Severočeské doly Ivo Pěgřímek. 
Úpravy limitů těžby na dole Bílina budou mít podle něj kromě toho velký přínos také pro sociální oblast a veřejné rozpočty. Společnost plánuje přijmout již v období do roku 2024 zhruba jeden tisíc nových zaměstnanců, další stovky lidí pak najdou uplatnění v návazných provozech a službách.  „Do státního rozpočtu a obcí zamíří několik desítek miliard korun formou odvodu za vytěžený nerost a dále z daní firem a zaměstnanců i z našeho sponzoringu,“ dodává Ivo Pěgřímek.  
S úpravou limitu na dole Bílina ostatně počítá i schválená Státní energetická koncepce do roku 2040, která předpokládá přednostní využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů při aplikaci nejlepších technologií a způsobem maximálně šetrným k životnímu prostředí.
 
Co teď?  
Po vládním rozhodnutí nyní společnost Severočeské doly čeká řada dalších kroků předcházejících budoucí těžbě. Do konce letošního roku musí zpracovat detailní báňskou studii, podpořenou odbornými posudky a náležitými technickými dokumenty, které vycházejí z vládního usnesení. To mimo jiné stanoví, že „hranice těžby musí být 500 metrů od sousedních obcí Braňany a Mariánské Radčice“. Součástí této báňské studie bude také návrh ochranných opatření, která by měla eliminovat pronikání hluku a prachu z těžebních operací do těchto obcí. Jejich realizace musí proběhnout v dostatečném předstihu před přiblížením porubní fronty. 
 
„Obě obce s námi před časem uzavřely smlouvy o partnerství a spolupráci, obě podporujeme formou finančních pomocí a darů a v obou jsme už v minulosti některá ochranná opatření vybudovali, například zemní valy a ochranné stěny,“ říká Ivo Pěgřímek. V dalších krocích pak bude společnost pracovat na první etapě dokumentace EIA, na kterou by v roce 2019 měl navázat proces získání povolení hornické činnosti.
 
Transparentní dialog
„Předpokládáme, že na řešení zmírňování vlivů postupu těžby na životní prostředí budeme aktivně spolupracovat nejen s příslušnými orgány státní a regionální správy, ale především se zástupci samospráv uvedených obcí. Jak v případě EIA tak u povolení hornické činnosti budeme se všemi zainteresovanými stranami vést transparentní dialog s maximální snahou omezit rušivé dopady na životní prostředí a obce v sousedství důlního provozu,“ vidí nejbližší budoucnost Ivo Pěgřímek. 
Společnost má před sebou ale i další úkoly. „Zajišťovat nadále spolehlivé dodávky pro elektrárny ČEZ i pro ostatní zákazníky, minimalizovat výdaje při bezpečné těžbě, optimalizovat investice, soustředit se na maximálně efektivní využití ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí či zefektivnit rozhraní mezi těžbou a elektrárnami. Jen tak lze reagovat na současné požadavky trhu s elektřinou a teplem a vyhovět jim. Mám za to, že jsme na to dobře připraveni,“ dodal předseda představenstva a generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek. 
redakce
 
 
 
O společnosti 
Severočeské doly jsou největším producentem hnědého uhlí v České republice. Ročně ho v dolech Bílina a Nástup Tušimice vytěží asi 23 milionů tun, což odpovídá zhruba 56procentnímu podílu na produkci hnědého uhlí v České republice. Společnost Severočeské doly je členem skupiny ČEZ, která je také hlavním odběratelem – do elektráren a tepláren společnosti ČEZ směřuje zhruba 73 procent produkce. Dohromady skupina Severočeské doly zaměstnává přes pět tisíc lidí, převážně v okresech Chomutov, Teplice a Most. Společnost se kromě těžby, zpracování, úpravy, prodeje a dopravy uhlí zabývá také sanačními a rekultivačními činnostmi, za které získala uznání doma i v zahraničí. 
 

 

8. 4. 2016
Řídicí systémy s použitím operačních systémů reálného času >><<

Příspěvek píší autoři, kteří vývoji bezpečného systému věnovali mnoho let. Během vývoje systému vznikaly věci jako Microsoft Windows, Internet, viry, mobilní telefony, DDoS útoky, spamy a internetové bankovnictví.

Museli se vyrovnat s připomínkami Báňského úřadu, s myšlenkou, že z mobilního telefonu teplárnu řídit nebudou a že není jedno, jestli signál A vznikne 50 milisekund před signálem B nebo naopak.
 
Je zřejmé, že většina provozů je již nějakým vizualizačním SW vybavena je. Málo z nich umožňuje odpovědět na otázky jako:
  • Ta regulace tlaku nefunguje dobře, jak to chodilo po poslední opravě v roce 2003?
  • Byl ten impuls pro přivření ventilu dost dlouhý?
  • S jaký tlakem vzduchu jsme najížděli před vánoci 2006?
Představovaný systém umožní na takové problémy najít odpověď. Nemusí vytlačit stávající systémy. Připojen na zdroje dat může vytvářet databázi pro inženýry provozů pro řešení zapeklitých situací.
 
V dnešní době nikdo nepochybuje o tom, že v průmyslových aplikacích je vhodné používat jiný (průmyslový) druh PC ale velice málo se diskutuje o vhodnosti operačního systému.
 
1. 4. 2016
Dny teplárenství a energetiky po dvaadvacáté v Hradci Králové >><<

Již 22. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky pořádá Teplárenské sdružení České republiky ve dnech 26.–27. dubna 2016 v Kongresovém výstavním a společenském centru Aldis v Hradci Králové. Konference se soustředí na problematiku dálkového zásobování teplem a chladem, ale i na elektroenergetiku, obnovitelné zdroje a další témata, která k oboru teplárenství a energetiky patří.

V roce 2014 nová koncepce konference přinesla rostoucí tendenci a navýšila počet návštěvníků o 64 procent a vystavovatelů o 34 procent. Pozitivní trend pokračoval i v roce následujícím, kdy Dny teplárenství a energetiky přivítaly 1056 návštěvníků (nárůst 2014/2015 o dalších 13 procent) a 84 prezentujících se firem (+18 procent). Letošní ročník přinese opět novinku: tou je zkrácení konference na dva dny při současném zařazení aktuálních témat, posílení a zavedení více žádaných tematických sekcí.
 
Teplárenské sdružení ČR letos slaví čtvrtstoletí od svého vzniku
„Teplárenské sdružení České republiky slaví v letošním roce 25 let své existence. Přejeme si, aby tato konference tak byla i malou oslavou nejen sdružení, ale celého českého teplárenství,“ říká Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení České republiky a dodává: „Navzdory různým katastrofickým vizím se české teplárenství modernizuje, snižuje emise, využívá více obnovitelných zdrojů a – co je pro něj nejvíce důležité – připojuje i nové zákazníky.“
 
Bude o čem hovořit
Témat k diskuzím bude hodně, například trh s elektřinou, který není úplně v nejlepší kondici. „Důvodem toho, že se nevyplácí ani kombinovaná výroba elektřiny a tepla s vysokou účinností, je kolabující trh s elektřinou,“ konstatuje Martin Hájek. Velkým tématem k diskusi bude jistě i neuzavřená notifikace podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z obnovitelných zdrojů energie, kvůli které loni Energetický regulační úřad málem nevypsal provozní podporu. Evropská unie si dává za cíl snížení emisí nejméně o 40 procent do roku 2030, chce zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů o 27 procent a současně snížit spotřebu energie o 27 procent. Evropská komise letos přijde s balíkem odpovídající legislativy a navrhne revizi hned několika směrnic. „To všechno jsou důležité změny, na které bude třeba reagovat,“ říká Martin Hájek. 
Naproti tomu strategii EU pro vytápění a chlazení, vydanou Evropskou komisí, považuje Martin Hájek za poměrně zdařilou: „Je dobře, že se Evropská komise začala zabývat také oblastí tepla a chladu, která byla doposud na okraji zájmu, přestože jde o polovinu konečné spotřeby energie v EU. Strategie míří správným směrem, uvidíme, jak se nakonec promítne do změn evropské legislativy.“ Součástí nové strategie kromě úspor tepla v budovách má být i využití odpadního tepla z průmyslu a z infrastruktury.
 
Zahraniční a vládní účast, vyhlášení Projektů roku 2015
Letošní akce se zúčastní Paul Voss ředitel evropské asociace Euroheat & Power zastřešující problematiku teplárenství na Evropské úrovni. O zkušenostech se zpracováním odpadu bude přednášet John Johnsson z Profu Göteborg AB. Ten seznámí účastníky s konkrétními zkušenostmi, které mají s odpadovým hospodářstvím ve Švédsku. 
Z důležitých hostů na konferenci přislíbila účast náměstkyně ministra Lenka Kovačovská, která seznámí hosty právě s klimaticko-energetickým rámcem do roku 2030 a se stanoviskem vlády České republiky k tomuto tématu. 
Celou konferenci zahájí v úterý 26. dubna 2016 krátce před desátou hodinou Mirek Topolánek, předseda představenstva Teplárenského sdružení České republiky. První den bude zakončen slavnostním večerem v Tereziánském dvoře, kde budou nejprve projekty loňského roku představeny a poté slavnostně vyhlášeni vítězové Projektů roku 2015.
Důležité obory
Konference Dny teplárenství a energetiky 2016 přivítá odborníky a zájemce celkem v šesti sekcích: 
perspektivy teplárenství v evropské unii a v České republice,
technika a technologie pro teplárenství,
trh s teplem z pohledu spotřebitele,
energetická legislativa, její změny a dopady na provozovatele, 
odpady a jejich využití v energetice, 
příležitosti pro rozvoj dálkového vytápění v České republice.
Pro ně bude připraven bohatý odborný program s možností jednání v řadě odborných sekcí, kde nebude opomenuta ani problematika energetického využití odpadů. Konference ale hodlá oslovit i zástupce obecních samospráv, kterým přinese možnost získat konkrétnější informace z oblasti energetického plánování na regionální úrovni. V tomto rámci budou představeny i úspěchy a plány konkrétních obcí a měst. Konference chce cíleně oslovit také bytová družstva, společenství vlastníků a další spotřebitele tepla a přiblížit jim problematiku teplárenství očima zákazníků. Přitom zde bude možné získat i konkrétnější údaje o problematice skutečného efektu různých úsporných opatření a věnovat se i ekonomickým ukazatelům například v oblasti tepelných čerpadel. 
 
Teplárenství plánují další investice
V loňském roce došlo k dokončení řady ekologizačních investic týkajících se především větších tepláren. „Celkem bylo investováno na 16 miliard korun, z toho jen v loňském roce sedm miliard. Tyto akce budou dobíhat a na ně navážou investice do středních a menších tepláren,“ seznamuje s dalším postupem Martin Hájek. Pokračují i výměny parních za horkovodní rozvody. „K urychlení tempa rekonstrukcí by měl přispět program podpory Úspory energie v SZT v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který v rámci první výzvy už přijal registrační žádosti o podporu,“ upřesňuje Hájek. Pro zákazníky bude rovněž důležitá informace o snahách vedoucích ke zvyšování komfortu a o přechodu z centrálních výměníkových stanic na domovní předávací stanice, ve kterých si zákazníci mohou sami regulovat tepelný komfort. Tématem diskuzí bude i využití obnovitelných zdrojů energie, především pak dřevní štěpky v menších energetických zdrojích.
 
Soběstačnost měst a obcí: proč a jak?
„Je faktem, že většina měst může získat značné množství energie přímo z vlastních zdrojů. Například energetické využití zbytkového směsného komunálního odpadu může zajistit výrobu elektřiny a tepla pro desetitisíce domácností,“ upozorňuje Martin Hájek. „Většina takového odpadu však stále končí na skládkách, změnit by to mohl připravovaný zákon o odpadech, o kterém se jistě bude hojně diskutovat. Stále aktuálním tématem je také využití biomasy zejména v menších teplárnách nebo využití kalů z čistíren odpadních vod pro výrobu elektřiny a tepla. To vše by mohlo v souladu s evropskými trendy nahrazovat v teplárenství fosilní paliva a posílit energetickou soběstačnost měst a obcí“ uzavírá Martin Hájek.
 
Co konference účastníkům přinese
Cílem letošního ročníku konference Dny teplárenství a energetiky je, aby každý návštěvník mohl získat co nejkomplexnější přehled o dění v oboru teplárenství, energetiky a odpadovém hospodářství. Dny teplárenství a energetiky jsou největší akcí tohoto druhu, konanou v České republice.
 
 
27. 3. 2016
Energetika se ocitá ve zlomovém okamžiku >><<

Rozhovor s Janem Kantou, členem výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a manažerem Útvaru legislativa a trh společnosti ČEZ.

Energetika, nejen ta česká, ale celé Evropské unie se ocitá ve zlomovém okamžiku. „Vedle celoevropských cílů, aby minimalizovala své negativní dopady na životní prostředí, se čím dál více setkává s tzv. prosumers, tj. spotřebiteli elektřiny, kteří si ji současně i sami pro sebe vyrábějí – s větší touhou po svobodě a nezávislosti,“ říká Jan Kanta, člen výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky a manažer Útvaru legislativa a trh společnosti ČEZ. Se svou přednáškou vystoupí na konferenci Dny teplárenství a energetiky, která se uskuteční 26.–27. dubna v Hradci Králové. 
 
Co takové změny přinesou? 
 Energetika je postavena před nelehký úkol, aby vyhověla nejen požadavkům prosumers, pro které je nezbytné vytvořit svět typu „Smart Grids“, ale i nezanedbatelného počtu zákazníků, kteří stále preferují jednoduchost vyjádřenou slovy „o energie se starat nechci“.
 
Působíte v útvaru legislativy, jaké hlavní zákonodárné problémy energetika v současné době řeší? 
Je jich celá řada, o kterých spolu s kolegy jak v naší firmě, tak i v Teplárenském sdružení jednáme. Namátkou mohu zmínit z evropské úrovně postupně vznikající legislativu k implementaci cílů 2030 a témata související s energetickou unií. Na domácím českém písečku potom například implementaci aktualizované Státní energetické koncepce (ASEK), tvorbu či novelizaci řady akčních plánů, které na ASEK navazují, a jejich následnou implementaci, aby nezůstaly jen na papíře. V neposlední řadě také implementaci poslední rozsáhlé novely energetického zákona a zákona o podporovaných zdrojích energie z loňského roku.

http://www.dny-teplarenstvi-a-energetiky.cz/admin/index.php?cont=modul&mod=OAKT

 
Není novelizace legislativy jen jakýmsi strašákem?
Ne. Novelizace legislativy je kontinuálním procesem, a to především z důvodu potřeby implementace evropské legislativy ve stanovených termínech. Energetická legislativa je o to složitější, že je z důvodu pozice energií jako veřejného statku kombinací veřejného a soukromého práva. Současně se také energetika velmi dynamicky vyvíjí a nadále vyvíjet bude. My energetici navíc máme tendenci pohlížet na energetickou legislativu hodně technokraticky a do detailu, jako by stála samostatně mimo zbytek „obecného“ právního řádu. Tržní prostředí v energetice je tu již cca 15 let a i přes zavádění dalších regulací do energetiky nadále bude. To vše dohromady vytváří legislativní prostředí, v němž se energetika pohybuje, čím dál tím složitějším až nepřehledným. Proto si v poslední době stále častěji kladu otázku, zda již nenastala doba, kdy je třeba s dostatečnou pokorou všech dotčených uvažovat o přepsání energetického zákona stylem „na zelené louce“, obdobně, jako byl přepsán občanský zákoník.
 
Čím vám Dny teplárenství a energetiky mohou nejvíce pomoci? 
Je to určitě již zmíněná diskuse o aktuálních tématech nejen z oblasti teplárenství, ale celé energetiky obecně, a z ní vyplývající hlubší pochopení aktuálního vývoje, uvažování subjektů a lidí pohybujících se v energetice o nových možnostech trhu a v důsledku toho i o touhách a požadavcích zákazníků. Jak už jsem řekl, bez spotřebitele energie by tu energetika nebyla.
 
Jaké závěry z této konference očekáváte?
Co se týká závěrů, tak kromě těch odborných bych uvítal, aby všichni společně, jak malí, tak i velcí hráči v energetice pochopili, že v současném složitém a turbulentním prostředí, ve kterém se energetika nachází, se bez vzájemné spolupráce, a to primárně na platformách sdružení či asociací, jako je například Teplárenské sdružení ČR, neobejdeme. V množství je vždy větší síla a spoléhat se na to, že i když zůstanu stát mimo, tak to za mě někdo jiný vyřeší, považuji za krátkozraké.
 
redakce
 

 

19. 3. 2016
Ideální je, aby odpad nevznikal. Cílem je recyklace 65 % >><<

Rozhovor s Milanem Chromíkem ze společnosti Veolia Česká republika.

Vytěžit jako surovinu, vyrobit a spotřebovat jako produkt, a nakonec vyhodit jako odpad. Tak dnes vypadá koloběh odpadového hospodářství. „Probíhá však celá řada změn, které mají za cíl přesunout odpad z neekologických skládek směrem k vyšším stupňům hierarchie nakládání s odpady. Celá tato snaha pak směřuje k oběhovému hospodářství, kde by ideálně odpad vůbec nevznikal,“ říká Milan Chromík ze společnosti Veolia Česká republika. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky, která se uskuteční 26.–27. 4. v Hradci Králové, vystoupí s přednáškou „ZEVO v oběhovém hospodářství – je koncept energetického využívání mrtvý?“. 
 
Pane Chromíku, je tedy možné vzniku odpadů zabránit? 
Bylo by naivní si myslet, že odpady vznikat vůbec nebudou. Pokud už ale vzniknou, je třeba se pokusit materiálově je využít, recyklovat, případně zužitkovat jinak, například energeticky. A jen ten, který nemá materiálové ani energetické využití, by měl jít na skládku. Jinými slovy řečeno, na skládku by se v zásadě nemělo dostat nic jiného než inertní materiál. 
 
Jak velké množství z vyprodukovaných odpadů je možné recyklovat?
Ne všechny materiály lze recyklovat. Některé recyklovatelné jsou, ale za takových nákladů, že je levnější koupit si materiál nový, mnohdy zároveň kvalitnější. Jiné mají svou „recyklační životnost“. Například papírové vlákno lze recyklovat maximálně sedmkrát. Obecně je však potřeba materiály pro opětovné využití nebo recyklaci chránit a dodržovat hierarchii nakládání s odpady podle zákona. Klíčem by měla být technologická proveditelnost a ekonomická efektivita opětovného využití nebo recyklace. Největším nesmyslem je totiž recyklovat materiál, o který na trhu není zájem. To vlastně z odpadu vyrobíte další odpad, a tudíž budete neefektivně nakládat s prostředky. 
 
O jak velkém množství recyklovatelného odpadu hovoříte?
Pokud se budeme bavit o komunálním odpadu, pak cíle EU z balíčku oběhového hospodářství říkají, že recyklovat se má 65 % do roku 2030. Pro úplnost je třeba dodat, že z celkového množství, tj. bez primární separace. Tudíž množství odpadu na jiné využití klesne na 35 % současného množství. To je v současné době nějakých 1,9 mil. tun. Ty bude potřeba využít jinak, nejlépe energeticky. Součástí balíčku je totiž i snížení množství skládkování na 10 % objemu veškerého odpadu a úplný zákaz skládkování odpadu z odděleného sběru.
 
Těch 1,9 mil. tun odpadu se bude muset spalovat?
Spalování není úplně přesný termín. Bude se muset energeticky využít. U spalovny jde pouze o odstranění odpadu – jeho pouhou „hygienizaci“ bez využití energie v něm obsažené. Zařízení tohoto typu nejsou nadále žádoucí. Toto množství odpadu, příp. palivo na bázi odpadů, se bude muset energeticky využít. S dodržením minimální účinnosti využití energie, dodržováním přísných emisních limitů apod.
 
Co očekáváte od konference DTE?
Další osvětu v oblasti energetického využívání odpadů. Jako jeden z velkých hříchů současnosti vidím skládkování. Všichni sledujeme situaci v OKD – obáváme se, že nebudeme mít domácí uhlí pro zdroje v České republice a ve stejné době zakopáváme miliony gigajoulů pod zem. Se všemi negativními dopady skládek!
 
Čeho se v odpadové oblasti obáváte?
Recyklace skládkovými společnostmi. To je jako když na chirurgii povolají doktora z pitevny . Oni ve skutečnosti recyklovat nechtějí, protože mají obrovské volné kapacity na skládkách. Budou recyklovat jen jako a jen trochu – přesně tolik, aby na skládku mohli odvézt co nejvíce zbytkového odpadu. Proto se musí pomocí ekonomických nástrojů jejich ukládání odpadů znemožnit.
 
redakce
 
17. 3. 2016

Řada bytových družstev se v posledních letech rozhodla pro odpojení od dálkového zásobování teplem a zřídila si vlastní nezávislé vytápění. „Jedním z trendů v energetice, vedle technologického boomu, je i odpovědnost za vlastní dodávku a schopnost spočítat, co je optimální řešení. Investicí vše jenom začíná,“ varuje před tímto trendem Jiří Feist, člen představenstva společnosti EP Energy. Na konferenci Dny teplárenství a energetiky, která se uskuteční 26.–27. 4. v Hradci Králové, představí „Energetiku ve třetí dekádě“.   

Na co by si tedy bytová družstva měla dát pozor? 
Představitelé družstev by si měli především uvědomit, s jakými informacemi pracují, jestli mají a znají všechny reálné náklady na pořízení nového zdroje, zda si skutečně provedli reálné srovnání variant. A také samozřejmě mít na paměti, že investicí vše jenom začíná. Vlastní provoz zařízení a dodávka tepla v kvalitě a v čase také něco stojí a je to spojeno i s odpovědností k odběratelům. Proto tam, kde jedno technologické řešení může dávat smysl, může být jinde nevhodným řešením, které dodávky tepla i výrazně prodražuje. 

Máte pro družstva nějaká jiná řešení, která by zatraktivnila dálkové dodávky tepla?

Dnes se hodně hovoří právě o kombinaci vlastního zdroje, například tepelného čerpadla, solárního systému a dodávky tepla z centrálního zdroje. Na první pohled to vypadá velmi zajímavě, ale nákladově je to komplikované, protože se budu muset stále podílet na nákladech centrálního zdroje, ze kterého sice odebírám méně tepla, ale pořád očekávám, že je 24 hodin připraven, pokud můj vlastní zdroj není schopen dodávat v dostatečném objemu. Moje rada zní: Opravdu objektivně si spočítejte, kolik stojí dodávka tepla a co to znamená – a pak se teprve rozhodněte. Nepodléhejte na první pohled moderním ekologickým řešením, která ve svém důsledku nemusejí být ani levnější ani ekologická, pokud zahrnu všechny externality do své analýzy.
 
Jakým způsobem se vaší společnosti může dotknout zákon o snížení závislosti České republiky na fosilních palivech, který připravuje Ministerstvo životního prostředí, a o kterém se v poslední době hodně hovoří? 
 
Podle mne je to jen další nadbytečný zákon, který dubluje jiné legislativní normy v České republice, jako je například Politika ochrany klimatu. Je to polická snaha zapojit se do evropského proudu. Zatím není ani věcný záměr k návrhu ani elementární analýza ekonomických dopadů, takže je předčasné spekulovat o dopadech. Ale jde spíše o dlouhodobý trend, který v krátkodobém horizontu nebude mít významný dopad. 
 
Bude se do budoucna nějakým markantním způsobem měnit podíl „zelené energie“ u vaší společnosti v České republice?
 
Ten nejzajímavější potenciál obnovitelných zdrojů v České republice je již téměř vyčerpán – myslím, že v solární energii již máme více než splněno, vodní potenciál je taky téměř vyčerpán, takže zůstává určitý prostor pro využití větru, kde jak věřím, dokončíme náš téměř připravený projekt. A nakonec je to biomasa, která může být vhodným palivovým doplňkem pro využití v teplárenských zařízeních.
Samozřejmě je vše odvislé od energetické koncepce a od toho, jak bude naplňována, a také záleží na podpoře podnikatelského prostředí. Neočekávám však, že bychom výrazně navyšovali svůj podíl v tomto segmentu. 
 
Čím je pro vás konference Dny teplárenství a energetiky? 
 
Především je to platforma pro setkávání s kolegy z oboru a výměnu znalostí a zkušeností. Dále pak možnost dozvědět se i novinky z oboru, co a jak dělají druzí. Proto si myslím, že je fajn, že se nám daří každý rok připravit zajímavý program, kde se nejen účastní kolegové ze zahraničí, ale dozvíme se i informace ze státní správy o připravovaných legislativních normách a regulaci.
 
redakce
 

 

16. 3. 2016
Je lokální vytápění cesta k úsporám? >><<

rozhovor s RNDr. Jiřím Bártou, předsedou Svazu českých a moravských bytových družstev

 

Ve dnech 26. a 27. dubna se v Kongresovém, výstavním a společenském centru Aldis Hradec Králové uskuteční už 22. ročník konference s doprovodnou výstavou Dny teplárenství a energetiky, kterou pořádá Teplárenské sdružení České republiky. Dny teplárenství a energetiky se soustředí především na problematiku dálkového zásobování teplem a chladem, ale i na elektroenergetiku, obnovitelné zdroje a další témata, která k oboru teplárenství a energetiky patří. 

Novinkou letošního ročníku je zkrácení konference na dva dny, což přispěje k větší efektivitě nejen pro účastníky, ale i pro vystavovatele. Jedním z nosných témat konference bude opět úspora energií. Tu řeší především bytová družstva, která v posledních letech přistupují k odpojování od dálkových zdrojů tepla a budování vlastních kotelen. Je to z dlouhodobého pohledu správná cesta a jak vidí tuto problematiku experti? Na to jsme se ptali RNDr. Jiřího Bárty, předsedy Svazu českých a moravských bytových družstev.  

Pane Bárto, jaké přínosy má pro spotřebitele centrální zásobování teplem?
Je to jistota trvalé dodávky tepla a teplé vody v příslušné kvalitě. Pokud něco nefunguje, zavolá se do teplárny a je to vyřešeno. Jakmile si nějaký dům vybuduje vlastní zdroj tepla, znamená to starosti, trvalou péči a také to, že si jakoukoliv poruchu musí vyřešit sám nebo ve spolupráci se svým správcem. A zdroj není vybudován navěky – časem bude potřebovat modernizaci nebo úplnou výměnu. Domovní zdroj také není zálohován a v případě poruchy a čekání na nějakou součástku se prostě netopí.  

Jaký je současný podíl bytových domů, které mají vybudovaný vlastní kotel, a těch, které využívají CZT (centrální zásobování teplem)?
Tohle nemáme úplně zmapované a liší se to podle regionů. V oblastech, kde se topí odpadním teplem nebo teplem z uhlí, není odpojování na pořadu dne. Nejvíc odpojování zaznamenáváme v oblastech, kde jsou plynové teplárny. Ale můžeme uvést řadu bytových družstev, která mají své bytové domy odpojené už zcela, nebo odpojování dokončují. Nejvíc jich je v severních Čechách. 

Potkáváte se běžně se zástupci bytových družstev. Co je nejvíce trápí z hlediska nákladů na energie a jejich úspory?
Uživatele bytů, a tedy i družstva, nejvíce trápí trvalé zvyšování cen tepla z CZT. V některých teplárnách dokonce i v době, kdy cena plynu se propadá téměř o třetinu. Nechci tento jev úplně zobecňovat, protože se netýká všech tepláren, ale v některých oblastech opravdu bije do očí. Zajímavé je také sledovat citlivost uživatelů bytů v jednotlivých regionech na určitou výši ceny tepla z CZT. Není ve všech regionech stejná a družstva se „probouzejí“ většinou při určité rychlosti zvyšování ceny.  

Může to mít vliv na ekologii, pokud bude mít každý bytový dům svůj vlastní komín vypouštějící do ovzduší zplodiny? Není přeci jenom centrální vytápění ekologičtější variantou?
CZT bude vždy ekologičtější – komín v teplárně je mnohem delší, a navíc se nenachází v bezprostřední blízkosti obytných domů, kterým poskytuje teplo. V současné době však při odpojování převažuje budování tepelných čerpadel, která žádný komín nemají. Ani tepelné čerpadlo však není úplně bez problému, u něj je to zase hlučnost. 

Jak by, podle vás, mělo vypadat CZT, aby bylo pro občany přínosné a ti měli zájem o jeho napojení?
Mělo by být především konkurenceschopné cenově, protože na to zákazníci slyší nejvíc. Je zajímavé, že teplárny, které zůstaly v majetku měst, s tím mají nejmenší problém. Ekologické myšlení bohužel není u nás na takové úrovni, že by při rozhodování sehrálo nějakou roli. Takže cena bude asi jediným kritériem. 

Dá se obecně konstatovat, jak mohou družstva energií šetřit?
Bytová družstva si při revitalizaci svých domů úspory tepelné energie opravdu užila a užívají. Největší porci úspor lze zaznamenat při zateplení pláště budovy, výměně oken a zateplení střech. Tady lze snadno dosáhnout úspor v desítkách procent. Mnohé bytové domy pak jdou ještě dále a upravují regulaci svých otopných soustav, modernizují termostatické ventily, zateplují půdní prostory, stropy v suterénu, vestibuly domů, zvyšují izolace rozvodů teplé vody. Tady již úspory v jednotlivých opatřeních nejsou tak velké, ale v součtu všech těchto kroků nikoliv zanedbatelné. 

Co bude, podle vás, hlavním poselstvím vaší přednášky, a lze-li to tak pojmout, i letošního ročníku Dnů teplárenství a energetiky?
Nejsem příznivcem odpojování od CZT a považuji to v dlouhodobém horizontu za epizodní záležitost. V současné době však je situace taková, že mnohé teplárny přestávají být konkurenceschopné a odmítají na to jakkoli reagovat. 

redakce

 


RNDr. Jiří Bárta

ročník 1956
Rodinný stav: ženatý, 2 děti, 1 vnuk 

Vzdělání:
1971–1975 Gymnázium Kamenice nad Lipou
1975–1980 Matematicko-fyzikální fakulta, UK Praha
1981 Rigorózní zkouška na MFF UK Praha

Pracovní a profesní zkušenosti:
1981–1989 vývojový pracovník v ZPA Nový Bor
1989–  OSVČ v oblasti informačních technologií
2000– předseda představenstva OSBD Česká Lípa
2005–2007 člen představenstva SČMBD Praha
2007–2015 místopředseda SČMBD Praha
2015– předseda SČMBD 

Jazyky:
AJ, NJ