AKTUALITY


31. 10. 2017
Záštita Ministerstva průmyslu a obchodu >><<

Ministr průmyslu a obchodu Ing. Jiří Havlíček uděluje záštitu konferenci Dny teplárenství a energetiky 2018.

 

24. 10. 2017
Záštita Svazu měst a obcí České republiky >><<

Mgr. Pavel Drahovzal, výkonný ředitel Svazu měst a obcí České republiky, udělil záštitu Dnům teplárenství a energetiky 2018.

 

20. 10. 2017
Záštita primátora města Hradce Králové >><<

Primátor města Hradec Králové Zdeněk Fink převzal záštitu nad konferenci Dny teplárenství a energetiky 2018.

 

11. 10. 2017
Záštita Královéhradeckého kraje >><<

Hejtman Královéhradeckého kraje PhDr. Jiří Štěpán, Ph.D., udělil záštitu připravovanému ročníku konference Dny teplárenství a energetiky 2018.

 

6. 10. 2017
Záštita Asociace krajů ČR pro ročník 2018 >><<

Asociace krajů ČR udělila svoji záštitu Dnům teplárenství a energetiky i pro ročník 2018.

 

6. 10. 2017
Záštita Ministerstva životního prostředí >><<

1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec udělil záštitu Ministerstva životního prostředí konferenci Dny teplárenství a energetiky 2018.

 

4. 10. 2017
Záštita Hospodářské komory ČR >><<

Prezident Hospodářské komory České republiky udělil záštitu konferenci Dny teplárenství a energetiky 2018.

 

 

3. 10. 2017
Záštita Svazu českých a moravských bytových družstev >><<

Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev převzal záštitu nad nadcházejícím ročníkem konference Dny teplárenství a energetiky 2018.

 

12. 4. 2017
Teplárny Brno vloni investovaly 400 milionů korun >><<

Nejvyšší částku ve své takřka devadesátileté historii, 400 milionů korun, investovaly Teplárny Brno v loňském roce. A stejně jako další smělé plány společnosti pro nejbližší období mají investice jedno společné. Modernizace technologií a optimalizace zdrojů vede především k efektivnější výrobě i distribuci, a tak šetří náklady jak městské společnosti samotné, tak i odběratelům. „Od počátku letošního roku jsme tak například zlevnili plošně cenu tepla o 5 procent,“ uvádí generální ředitel Tepláren Brno Ing. Petr Fajmon, MBA.

Od 1. 1. 2017 byla cena tepla snížena o 5 %, jak se Teplárnám Brno daří ceny snižovat?
Snížení ceny umožnila Teplárnám Brno série opatření, která dlouhodobě vedou ke zvýšení efektivity při distribuci tepla, zejména přechod z parovodů na horkovody a pokračující modernizace technologií. Přechod na horkou vodu jako teplonosné médium přináší zákazníkům úspory ve spotřebě tepla v rozmezí 8 až 15 procent. Snížení tepelných ztrát znamená i snížení finančních nákladů na výrobu a distribuci tepelné energie. Zlevnění umožnily rovněž strategický nákup zemního plynu, který je naším primárním palivem, a pokles jeho ceny, ale také výrazné snížení provozních nákladů společnosti či nákladová optimalizace. Postupně také pokračují projekty na zvyšování účinnosti lokálních zdrojů, měření a identifikaci ztrát, jsou rekonstruovány rozvodny a elektrické ochrany na velkých zdrojích, jsou zřizovány nové tepelné přípojky a nové lokální zdroje a probíhají další jiné akce, včetně IT projektů. V rodinném rozpočtu průměrné domácnosti se snížení ceny projeví úsporou zhruba 900 korun ročně. S přechodem na horkou vodu pak domácnosti ušetří v nákladech na teplo průměrně ještě dalších 900 korun ročně.

Mezi nejvýznamnější investice z minulého roku se určitě řadí generální oprava spalovací turbíny na vašem provozu Červený mlýn. Mohl byste popsat trochu podrobněji, co vše projekt zahrnoval?
Generální opravu turbíny na Červeném mlýně jsme provedli zhruba před rokem. Vlastní realizaci však předcházel nespočet jednání s obchodníky, právníky a subdodavateli. Tříletá pečlivá příprava se vyplatila, oprava proběhla v naplánovaném termínu deseti týdnů bez jakýchkoliv problémů. Zahrnovala technická zlepšení spalovací turbíny, která nelze zvládnout při běžných krátkodobých revizích. Kromě výměny vysoce exponovaných částí stroje došlo rovněž k optimalizaci průchodnosti předsměšovacích hořáků, výměně antipumpážních klapek a přemístění potrubí hydraulického zvedacího oleje. Technického zlepšení doznal i generátor, který nyní zajišťuje lepší rozvod chladícího vzduchu. Takřka souběžně s generální opravou byly zahájeny i stavební práce na vybudování horkovodního propoje mezi Červeným mlýnem a naším dalším zdrojem, Špitálkou. Transfer dodávek tepla mezi oběma provozy TB nyní již probíhá v horké vodě.

Jednou z velkých investic byla také instalace dvou špičkových horkovodních kotlů, které už tuto sezonu dodávaly teplo v provozu Brno-Sever. Jaké jsou největší výhody této technologie, jak se provoz osvědčil?
Nové zařízení na Brno-Severu, které představuje technologickou špičku, se stalo součástí optimalizace našich velkých zdrojů a zapadá do budoucí koncepce systému centrálního zásobování teplem v Brně. Nové horkovodní kotle slouží k přímému napájení horkovodů bez nutné transformace páry na horkou vodu, mají účinnost okolo 96 % a splňují současné zpřísněné emisní limity. Každý z kotlů o rozměrech cca 9230 mm x 4050 mm x 4295 mm (DxŠxV) je osazen dvěma nízkoemisními hořáky. Při stejném objemu vyrobeného tepla klesnou emise dusíku o více než polovinu.

V roce 2010 začaly Teplárny Brno s náhradou parovodů úspornějšími horkovody. Jaké jsou hlavní výhody? Kolik dnes horká voda zásobuje domácností, jak probíhá budování horkovodů?
Brno zásobujeme teplem prostřednictvím 131 kilometrů horkovodů, asi 50 kilometrů rozvodů zůstává zatím v páře. Horká voda tak v současnosti zásobuje teplem asi 70 % z celkového počtu 96 tisíc domácností, které v Brně využívají výhod centrální dodávky tepla. Pokračovat v projektu Pára x horká voda budeme samozřejmě i letos, kdy přibude více než 5 kilometrů horkovodů a přepojeno bude dalších 32 odběrných míst. Horkovody znamenají výrazné snížení ztrát, což zákazníci pociťují v úsporách nákladů za teplo, navíc jim horká voda rovněž umožňuje komfortnější regulaci tepla. Efektivnější distribuce tepla se promítá do nákladů tepláren. Spotřeba paliva může klesnout až o celou osminu. Uspořené desítky milionů korun pak lze použít pro stabilizaci ceny tepla. Přechod na horkou vodu jako teplonosné médium znamená i značný ekologický přínos: při náhradě 1 kilometru parovodu za horkovod klesnou emise CO2 z plynové teplárny přibližně o 336 tun ročně.

Teplárny obecně v posledních letech investovaly velké částky do investic pro opravy, údržbu a rozvoj sítí a snížení emisí. Jaké projekty plánujete pro následující období?
Ty zásadní se opět týkají provozu Červený mlýn. V přípravě je projekt ve výši cca 50 milionů na osazení nového elektrokotle. Plánujeme pořídit obdobné zařízení, jaké je v tuzemsku k dispozici zatím jen v teplárně ŠKO-ENERGO o výkonu 20 MW. Mohli bychom tak rozšířit pásmo regulace. Zatímco nyní nabízíme službu MZ +15, po instalaci nového elektrokotle bychom mohli nabízet i MZ -15, jinými slovy: dokázali bychom brát přebytky ze sítě a přeměňovat je na teplo. Počítáme také s přebudováním dnes už nepoužívané nádrže na Červeném mlýně na horkou vodu a zvýšit tak současné možnosti akumulace tepla.

Po kolikáté se účastníte Dnů teplárenství a energetiky, jaký má pro vás akce význam? S jakým tématem letos vystoupíte?
Pravidelně se zúčastňujeme jako posluchači, v posledních pěti letech vystupujeme také v roli partnera konference. Kolegové z provozu a výroby zde získávají cenné srovnání a objektivní pohled na aktuální problematiku v oboru, zároveň vítáme možnost podělit se o naše zkušenosti. Tentokrát obchodní ředitel společnosti Ing. Vlastimil Sucháček přijal pozvání vystoupit v panelové diskusi na téma péče o zákazníka. Věřím, že jeho příspěvek „Zákaznická komunikace a nabídka doplňkových služeb“ přispěje k rozpoutání debaty, z níž vzejdou nové nápady a podněty směřující k upevnění postavení systémů CZT v očích všech zákazníků.

11. 4. 2017
Evropská strategie oběhového hospodářství: konec skládkování, odpad se musí přeměnit na zdroj >><<

Rok 2017 může být rokem, který určí, jak bude Evropa dále nakládat s odpady. Evropský parlament totiž v březnu schválil pozici k legislativním návrhům, které mají členské státy posunout k tzv. oběhovému hospodářství. O tom, jaké změny nová legislativa Česku přinese, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové, hovořit Jan Maršák z odboru odpadů na ministerstvu životního prostředí.

Co všechno tedy novely evropských předpisů mění?
Legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku, mění šest různých směrnic z oblasti odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností. Evropská komise chce ovšem v novém balíčku vymezit i širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném Sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

Změny evropských předpisů zpřísňují podmínky pro skládkování odpadů. Jaké budou mít podle odhadů pozitivní dopady?
Ministerstvo životního prostředí oběhové hospodářství jednoznačně podporuje. Podle odhadů může posilování oběhového hospodářství přinést v České republice přes 40 000 nových pracovních míst. Jde o to nasměrovat odpadové hospodářství od prostého skládkování k přeměně odpadů na zdroje, předcházet vzniku odpadů a začít odpady více materiálově a energeticky využívat.

V ČR se energeticky využívá asi jen 10 % odpadů. Jaký má tato oblast potenciál pro rozvoj?
Ministerstvo životního prostředí vidí v oblasti energetického využití komunálních odpadů potenciál rozvoje. Podle prognózy nakládání s komunálními odpady do roku 2024 se předpokládá nárůst energetického využití komunálních odpadů na úroveň odpovídající přibližně průměru EU. „Mix“ nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR přibližně vypadat: 60 % recyklace – 28 % energetické využití – 12 % skládkování.
Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů ve směrnici o skládkování odpadů může znamenat další impuls pro rozvoj energetického využití odpadů, neboť se dá přepokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace. Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise ve svém posledním Sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že EK nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu, a to se promítá do ochoty k financování projektů v této oblasti.

Budou jednotlivé cíle reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy?
Je předpoklad, že směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů budou obsahovat možnost prodloužení lhůty pro dosažení stanovených cílů pro některé státy. O nastavení výjimek se vedou diskuse mezi členskými zeměmi a bude to jedna z klíčových otázek pro posun celého balíčku.

V jakých oblastech může být pro Česko problematické splnit své závazky?
Pokud nebudou realizovány kroky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí v rámci nového zákona o odpadech a v rámci nového Plánu odpadového hospodářství, pak může být ohroženo plnění nových recyklačních cílů pro komunální odpad a rovněž i plnění nového cíle pro redukci skládkování komunálního odpadu.

Jak je na tom nyní ČR s recyklací odpadu v porovnání s ostatními zeměmi EU?
V České republice je míra recyklace komunálních odpadů na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. Vzhledem k návrhu na zvyšování cílů recyklace komunálních odpadů v budoucích letech (2025, 2030), bude nutné recyklaci zlepšit, a to zejména přesunutím recyklovatelných odpadů ze skládek.

Jedním z požadavků, které vzešly z loňských Dnů teplárenství a energetiky, je právě nutnost zákona o odpadech, který by měl nastavit základní legislativní podmínky pro postupné omezování skládkování a zvyšování využívání odpadu včetně energetického využití při respektování hierarchie nakládání s odpadem a nastavení efektivní výše poplatků za směsný komunální odpad. V jaké fázi je příprava novely zákona o odpadech nyní?
Pro Ministerstvo životního prostředí je omezení skládkování komunálních odpadů a snížení množství směsného komunálního odpadu prioritní. V rámci naplňování těchto priorit se podařilo upravit legislativu odpadového hospodářství již v roce 2014. V novele zákona o odpadech z tohoto roku bylo stanoveno, že od roku 2024 bude v ČR zakázáno skládkovat využitelné, recyklovatelné a směsné komunální odpady. Jednalo se o průlomovou změnu, která dává jasný horizont pro omezování skládkování v České republice. Na to navázala novela zákona z roku 2015, která stanovila povinnost třídit rovněž bioodpady a kovy. Oblast bioodpadů je nutné do budoucna dále intenzivně řešit. V roce 2014 se podařilo MŽP přijmout nový Plán odpadového hospodářství 2015 - 2024, který rovněž stanovuje jako strategický cíl omezení skládkování odpadů, které MŽP vnímá jako plýtvání surovinami a nejméně vhodný způsob nakládání s odpady.
Na výše uvedené kroky má navázat zcela nový zákon o odpadech, který bude mimo jiné obsahovat i progresivní růst poplatků za skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů. Toto doporučuje opakovaně ČR rovněž Evropská komise. V posledních zprávách pro Českou republiku Evropská komise uvádí, že nízká míra poplatku za skládkování nepodporuje hierarchii nakládání s odpady a umožňuje vysokou míru skládkování komunálních odpadů.
Nový zákon o odpadech prošel v roce 2016 velmi rozsáhlým připomínkovým řízením a byl předložen do Legislativní rady vlády, kde byl opakovaně projednáván. Vzhledem k času, který v současnosti schází do voleb do Poslanecké sněmovny, bylo rozhodnuto ho dále neposunout v legislativním procesu, ale dopracovat ho a připravit pro novou vládu.

Hlavní okruhy změn

  • Definicezákladních pojmů v oblasti odpadového hospodářství
  • Zvyšování cílů pro recyklaci komunálních odpadů, obalových odpadů, nový cíl pro redukci skládkování.
    - 60 – 65% pro roky 2025, 2030 – recyklace komunálních odpadů.
    - 65 – 70% pro roky 2025, 2030 – recyklace obalových odpadů (nové vyšší cíle pro jednotlivé materiály – vč. hliníku).
    - 10% z produkce komunálních odpadů skládkováno.
  • Stanovení minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobců (extended producer responsibility - EPR).
  • Harmonizace výpočtových metod.
  • Stanovení měřícího bodu pro recyklaci odpadů a obalů.
  • Harmonizace požadavků na vedlejší produkty a stanovení konce odpadu.
  • Zavedení systému „včasného varování“.
  • Zavedení registru nebezpečných odpadů.
  • Zavedení separovaného sběru bioodpadů.
  • Posílení prevence vzniku odpadů.
6. 4. 2017
Péče o zákazníka v teplárenství >><<

Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev zdůrazňuje postavení odběratele tepla jako skutečného partnera, zákazníka a klienta.

Novou tematickou sekcí v rámci Dnů teplárenství a energetiky bude aktuální téma Péče o zákazníka v teplárenství. „Odběratel tepla, ať už bytové družstvo či společenství vlastníků, velké či malé, musí být bráno dodavatelem jako skutečný partner a především zákazník a klient, ne jako vazal, jak se tomu v mnoho případech děje. Základem dobrého vztahu mezi dodavatelem a klientem je oboustranná komunikace. Mělo by být snahou dodavatele tepla objasnit klientům aktuální postavení tepláren na trhu s teplem. Je třeba, aby si dodavatelé tepla uvědomili, že jsou jejich stávající zákazníci pod tlakem mnoha firem nabízejících odpojení od CZT,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských družstev.

6. 4. 2017
Péče o zákazníky v rozsáhlých CZT >><<

Obchodní ředitel Pražské teplárenské Tomáš Sluka připomíná aktuální výzvy v péči o zákazníky.

Péči o zákazníky v rozsáhlých CZT představí ve své přednášce Tomáš Sluka, obchodní ředitel Pražské teplárenské. „Cílem mého příspěvku je podělit se s účastníky konference o aktuální výzvy, kterým při své činnosti čelíme. Představím základní možné cesty vedoucí ke zvýšení dodávek centrálního zásobování tepelnou energií a ke zvýšení atraktivity dálkového tepla pro koncového odběratele,“ uvedl Tomáš Sluka.

6. 4. 2017
Města chtějí podporu přímého spalování >><<

Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseku, informuje o alarmujícím zpřísňování limitů na třídění odpadů.

 Za municipality vystoupí Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseku a místopředseda Svazu měst a obcí ČR. „Zpřísňující se limity na třídění odpadů a snižování skládkování jsou alarmující pro komunální sféru v ČR a termíny pro jejich naplnění se krátí – rok 2024, resp. 2025 a 2030. Stát by v této věci měl být více aktivní, aby pak jen a pouze nepřenesl nereálné povinnosti nebo spíše termíny k jejich plnění na města a obce. Důležité je toto téma i z hlediska ochrany obyvatel před nadbytečným a razantním zdražováním, pokud by poplatek za odpady, resp. za skládkování odpadů vzrostl, aniž by města a obce dostaly reálnou šanci přizpůsobit se požadavkům státu a EU,“ říká.
Svaz měst a obcí chce proto řešit otázku energetického využití odpadů zejména cestou přímého spalování směsných komunálních odpadů a na to navazujícím budování logistických a dopravních center a tras. „Energetické využití odpadů je moderní a efektivní způsob, jak s vyprodukovanými odpady nakládat v dlouhodobém horizontu, mají s ním zejména pozitivní zkušenosti v zahraničí, např. Rakousko, Německo, Francie, Nizozemí či Švýcarsko. Představuje stabilní a partnerské řešení pro vyřešení jedné z klíčových otázek v odpadovém hospodářství „kam s ním“ za 15 – 20 let poté, co skončí životnost skládek, anebo bude jejich kapacita velmi omezena,“ dodává Pavel Drahovzal.

6. 4. 2017
Teplárenství v současných podmínkách nemá na růžích ustláno >><<

Říká Tomáš Drápela, generální ředitel a předseda představenstva Plzeňské teplárenské.

„Teplárenství v současných podmínkách nemá na růžích ustláno. Klasické teplárenské zdroje na domácí hnědé uhlí se potýkají s ekonomickým přežíváním na „trhu“. Doba lokálních monopolů tepláren ve městech je nenávratně pryč a je potřeba narovnat podmínky dodávek tepla pro všechny výrobce. Pokud nedojde k narovnání podmínek pro všechny potenciální dodavatele tepla, hrozí kolaps českého teplárenství jako oboru a decentralizaci teplárenských soustav,“ nastiňuje problém Tomáš Drápela, generální ředitel a předseda představenstva Plzeňské teplárenské. Na Dnech teplárenství a energetiky představí výsledky unikátní analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů, kterou Plzeňská teplárenská zpracovala společně s Teplárenským sdružením ČR.

6. 4. 2017
Nakládání s komunálními odpady >><<

Podle Milana Chromíka, ředitele divize využití odpadů společnosti Veolia,představuje nakládání s odpady mimořádně aktuální téma.

Velkým tématem bude také nakládání s odpady. „Téma nakládání s komunálními, a zvláště směsnými komunálními odpady, se v poslední době stalo velmi aktuálním s ohledem na připravovanou evropskou a navazující českou legislativu. Po trhu chodí mnoho různých informací o zaručených technologiích nakládání s komunálními odpady a obce a města s těmito technologiemi nemají a zatím ani nemohou mít praktické zkušenosti,“ říká Milan Chromík, ředitel divize využití odpadů společnosti Veolia. Ve své přednášce představí přehled jednotlivých možností nakládání s komunálním, odpadem zejména u municipalit a srovná přímé energetické využití směsných komunálních odpadů, tuhých alternativních paliv na bázi směsných komunálních odpadů a skládkování po předchozí úpravě. 

6. 4. 2017
Uhlí z Dolů Bílina je primárně určeno pro české teplárenství... >><<

věřím, že v něm bude hrát dlouho významnou roli - říká Ivo Pěgřínek, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Severočeské doly.

Díky posunutí územně ekologických limitů, o kterém rozhodla vláda na podzim 2015, se na Dolech Bílina může, při splnění všech zákonných podmínek, těžit uhlí až za horizont roku 2050. O tom, jaký bude postup těžby, bude na Dnech teplárenství a energetiky, které se uskuteční 25. – 26. 4. v Hradci Králové, hovořit Ivo Pěgřímek, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Severočeské doly. 
 
Po kolikáté se účastníte Dnů teplárenství a energetiky, jaký má pro vás akce význam? S čím tam letos vystoupíte?
Po svém nástupu do funkce předsedy představenstva Severočeských dolů v lednu roku 2015 jsem se aktivně zúčastnil Dnů teplárenství a energetiky v roce 2016. Byl to vhodný okamžik, sdělit odborné veřejnosti mnoho nových zásadních informací. Hovořil jsem o potenciálu těžby hnědého uhlí na Dolech Bílina v rámci tehdy nového UV č. 827/2015, čili o možnosti těžby na těchto dolech až za horizont roku 2050, hovořil jsem o naší strategii produkce a prodeje uhlí, kvantifikoval jsem mimo jiné volné a zatím nezasmluvněné zásoby uhlí v hodného pro potřeby teplárenství domácností, informoval jsem o nutnosti absolvování základních legislativních povinností až po získání potřebného povolení hornické činnosti od státní báňské správy. Pro účastníky byly tehdy podstatné i informace o stabilních kvalitativních parametrech našeho nízkosirnatého vysoce výhřevného uhlí do budoucna. To vše bylo řečeno v kontextu plánu investičních výdajů skupiny SD v horizontu pěti let. Po roce se ukázalo, že na podaných informacích není potřeba nic měnit. Samozřejmě je doplním. Z pohledu již probíhajících konkrétních procesů směřujících k povolení těžby jsme budoucnost rozdělili na etapy a v té první jsme již významně postoupili, a to hlavně ve vyjednávání s municipalitami a v procesu EIA. 
 
V jaké fázi je tedy nyní EIA? 
Bylo zpracováno Oznámení záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., které bylo předáno na Ministerstvo životního prostředí ČR. To jej rozeslalo všem dotčeným orgánům a institucím, a také jej zveřejnilo na svých webových stánkách. Proběhlo Zjišťovací řízení, v němž se k Záměru mohou vyjádřit účastníci řízení, ale i ostatní instituce, např. ekologické organizace a občané. Na výsledky Zjišťovacího řízení nyní čekáme. Následovat bude zpracování Dokumentace. Mimo jiné se v ní budeme muset vypořádat se všemi připomínkami ze Zjišťovacího řízení. Dále Dokumentace obsahuje řadu odborných plánů a studií. Patří mezi ně například biologický průzkum, vliv na krajinný ráz, archeologický průzkum, hodnocení geologie a hydrogeologie, rozptylová a hluková studie, vliv na lidské zdraví, vliv světelných emisí, souhrnný plán sanace a rekultivace a další. Odborné studie jsme zadali externím zpracovatelům, kteří k tomu mají příslušná oprávnění. Práce na nich již byly zahájeny.

Kdy bude EIA hotova?
Předpokládáme, že celý proces EIA až do zveřejnění závazného Stanoviska ze strany MŽP, bude ukončen v závěru roku 2018.

Kdy by mohla být zahájena těžba?
Těžba na Dolech Bílina kontinuálně pokračuje na základě Povolení hornické činnosti podle Plánu otvírky, přípravy a dobývání na roky 2010 – 2030. Předpokládáme, že ke změně báňských postupů, která reaguje na usnesení vlády z roku 2015 o korekci limitů a ke kterému se vztahuje současný proces EIA, by mohlo dojít cca v roce 2020.
 
Kam se bude těžba rozšiřovat?
Navrhovaná těžba respektuje podmínku Usnesení vlády č. 827, to znamená, že se těžba nesmí přiblížit k zastavěným územím obcí blíže než na 500 metrů. Již v současné době je respektovaná vzdálenost 500 m k obci Braňany. Od obce Mariánské Radčice se nyní pohybujeme s 1. skrývkovým řezem ve vzdálenosti cca 1 600 m. Samozřejmě i ve vztahu k této obci bude podmínka vzdálenosti těžby 500 m v budoucnu respektována.
 
Jaké předpokládáte, že se na nově poskytnutém území vyskytují zásoby? Jakou mají roli pro české teplárenství, energetiku?
Naše odhady zásob v nově vymezeném předpolí lomu Bílina se nemění, po odpočtu zásob odpovídajících dodržení vzdálenosti 500 m od zastavěných území obcí činí minimálně 100 mil. tun. Přesnější kvantifikace bude vyplývat z řádného výpočtu uhelných zásob, který plánujeme provést v průběhu roku 2018. Tento výpočet bude posouzen nezávislými institucemi a členy komisí státní správy. Ale již dnes lze díky práci odborných útvarů Severočeských dolů při průběžném vyhodnocování geologických informací a vrtného průzkumu říci, že nepředpokládáme odklon od tohoto sumárního čísla. Toto uhlí je primárně určeno pro české teplárenství a věřím, že v něm bude hrát ještě dlouhou dobu významnou roli. 
31. 3. 2017
České teplárny čekají investice do technologie odstraňování rtuti z emisí a měření >><<

V současné době se vypouštění rtuti nereguluje, pouze monitoruje. V legislativě EU se ale chystá zásadní změna – ta stanoví limit, který bude platný pravděpodobně od roku 2021. Co přinese? To bude jedna z otázek, na které bude účastníkům blížících se Dnů teplárenství a energetiky (DTE) odpovídat Karel Borovec, vedoucí oddělení provozních měření ve Výzkumném energetickém centru při VŠB – Technické univerzitě Ostrava.

 

Budou plánované emisní limity pro české teplárny bezproblémově splnitelné? 
Plánované emisní limity budou pravděpodobně splnitelné, zda bezproblémově, to se teprve ukáže. Je však potřeba zvážit a ověřit úroveň techniky, kterou se emise budou prokazovat. Požadované emisí limity jsou totiž na úrovni několika µg/m3N, v závislosti na typu spalovaného paliva, a měření takto nízkých koncentrací má vysoké požadavky nejen na samotné přístroje, ale i na jeho obsluhu. 

Jaké technické změny a investice teď teplárny tedy čekají? 
České teplárny čekají investice jednak do technologie odstraňování rtuti z emisí a provozy s tepelným příkonem vyšším než 300 MW i do aparatury na kontinuální měření emisí rtuti ve spalinách.Technicky půjde o instalaci zařízení pro dávkování určitého sorbentu do spalin, pravděpodobně v místě před zařízením pro záchyt tuhých částic ve spalinách (elektrostatický nebo tkaninový odlučovač). Analyzátory pro měření rtuti by měly být instalovány v blízkosti odběrového místa, nejlépe ve vzdálenosti jednotek metrů, což může tuto instalaci významně prodražit. 

Jaká zlepšení přinesou tyto investice do praxe? 
Investice do odstranění rtuti z emisí přinesou zlepšení ve smyslu snížení vypouštění této složky spalin do ovzduší. Reálně se ale tento problém přesune do problematiky nakládání s popílky a produkty po odsíření, do kterých se rtuť z emisí přesune. 

Nakolik je rtuť nebezpečná, jakou mají její emise dopad na životní prostřední? 
Ze současných emisí rtuti vypouštěných do ovzduší mohou vznikat zásadní zdravotní rizika. Problematická methyl-rtuť se dostává do těla především konzumací ryb. Vzniká v biosféře z biologických procesů, které vznikají ze rtuti a hromadí se v potravních řetězcích. Největší koncentraci pak můžeme najít u dravců, mořských savců a také u člověka. Chceme-li minimalizovat vystavování lidského organizmu účinkům methyl-rtuti, je jedno z možných opatření snížit konzumaci/spotřebu ryb. Nicméně, toto řešení je z různých důvodů nepraktické. Kromě toho konzumace ryb má pro člověka také pozitivní účinky, na které musí být brán ohled. Z tohoto důvodu je velice potřebnéminimalizovat vstup rtuti v jakékoliv formě do životního prostředí. 

Jaké zdroje způsobují největší znečištění? 
Největšími producenty emisí rtuti jsou zdroje spalující fosilní paliva, technologie pro zpracování železa, dobývání zlata a řemeslné technologie. V České republice jsou znečištění nejčastěji v oblastech teplárenských a elektrárenských provozů. 

Jak je tedy možné měřit, potažmo regulovat, požadovaný výskyt rtuti? 
Emise rtuti je možné měřit jednorázovými odběrovými metodaminebo pomocí analyzátorůpro kontinuální měření, případně sorpcí na speciální sorbenty.Regulace je pak možná pomocí optimalizace procesů čištění spalin, dávkováním speciálních sorbentů, na jejichž povrchu dochází k sorpci rtuti a jejímu odstranění ze spalin. V neposlední řadě lze rtuť odstranit také samotnou úpravou uhlí před vstupem do spalovacího procesu.  

Nakolik to dnes průmyslové zdroje využívají? 
V současné době se cíleně nevyužívají žádná opatření na snížení emisí rtuti. Probíhají ale první testy týkající se optimalizací stávajících technologií na čištění spalin s ohledem na snížení emisí rtuti.  

Na DTE představíte také výsledky práce Výzkumného energetického centra (VEC) v této oblasti, jaké to jsou?
V rámci prací na VEC jsme se soustředili z našeho pohledu na to základní, a to je otázka přesnosti měření stávajících technik měření emisí rtuti ve spalinách. Budeme tak prezentovat srovnání několika technik měření.Připravujeme také metodiku pro porovnávací okružní testy, pro laboratoře akreditované v oblasti měření emisí. Ve spolupráci s provozovateli jsme začali dlouhodobě mapovat reálné emise z teplárenských a elektrárenských zdrojů spalující uhlí a biomasu.Na DTE Budou prezentovány dílčí výsledky emisí rtuti z těchto kampaní.

27. 3. 2017
Teplárny musí přejít od obranné politiky k aktivnímu řešení energetických potřeb odběratele >><<

Komplexní komfort dodávky tepla až do bytu, bezpečnost či cenová výhodnost. To jsou jen některé z výhod centrálního zásobování teplem (CZT). „Teplárny by ale měly vnímat také zájmy zákazníka,“ říká místopředseda představenstva Teplárny Otrokovice František Foltýn. Právě odpojování od CZT a péče o zákazníka budou jedním z aktuálních témat, která se budou diskutovat na Dnech teplárenství a energetiky. Ty se budou konat 25. – 26. 4. 2017 v Hradci Králové.

Odpojování od CZT je stále větším problémem pro řadu tepláren. Jaká je situace u vás, v Teplárně Otrokovice? 
Samozřejmě, že se s odpojováním také setkáváme, protože část našich zákazníků je zásobována prostřednictvím dalšího článku (distributora), kde nemáme možnost přímo pracovat s konečným zákazníkem. Nicméně u nás jsou to případy spíše výjimečné a spíše se nám daří nové odběratele připojovat.

Co mohou tedy teplárny dělat, aby k odpojování nedocházelo?
Především je potřeba aby teplárny vnímaly, že zájmy zákazníka - mít kvalitní a cenově uspokojivé zabezpečení tepelné energie - je i zájmem tepláren. Zákazníkům nemůžeme mít za zlé, že hledá optimální variantu uspokojování jeho tepelných potřeb. Teplárny by měly v tomto snažení být aktivní a nabízet zákazníkům celou řadu doplňkových služeb s cílem snižovat jeho spotřebu tepla.

Jaké to například jsou?
Odborná a případně i finanční pomoc při návrhu a realizace úsporných opatření (zateplování, výměna oken, výměna termoventilů, osvětlení atd.), snímkování domů termokamerou před rekonstrukcí a po rekonstrukci, převzetí vyúčtování tepla u jednotlivých SVJ a družstev, včetně dodávky a zafinancování osazení poměrových měřidel, převzetí starosti o vnitřní domovní teplovodní systém, pomoc při získávání dotací v rámci realizace úsporných opatření. Jedná se o komplexní systém péče o zákazníka a jeho energetickou potřebu.

Stejně jako u řady jiných oborů i teplárenství prodělalo za poslední dobu řadu zásadních, zejména technologických změn a vylepšení – jaké jsou dnes trendy v rozvoji? 
Je to především kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která má nejenom pozitivní vliv na ekologii, ale také na ekonomiku výroby a tím i na cenu tepla. Další zásadní otázka je snižování ztrát a to jak při vlastní výrobě, tak i především při distribuci. A také diverzifikace zdrojů na více palivový mix a také výkonová diverzifikace. Důležitým aspektem je rovněž snaha o větší využití zdrojů formou dalších služeb (podpůrné služby, dodávky chladu atd.)

Teplárny v posledních letech investovaly velké částky do investic pro opravy, údržbu a rozvoj sítí a snížení emisí. V jakém stavu je distribuční síť v Otrokovicích a jak probíhá modernizace?
Naše distribuční tepelné sítě jsou nejenom v Otrokovicích, ale také ve Zlíně Malenovicích a Napajedlech. V minulosti jsme věnovali rekonstrukci tepelných sítí  velké a nemalé finanční prostředky, takže distribuční sítě ve všech třech městech máme rekonstruované na horkou vodu, pomocí předizolovaného potrubí, v jednotlivých odběrných místech jsou osazen DPS (domovní předávací stanice), které umožňují nejenom efektivní výrobu TUV ale především individuální nastavení  každého domu v závislosti na jeho energetické potřebě. Další výhodou naší horkovodní sítě je, že v době odstávky velkého zdroje v Otrokovicích je teplo do celé sítě dodáváno z náhradního plynového zdroje. Tím je zajištěna nepřerušená dodávka tepla odběratelů po celý rok bez přerušení.  

Jakou věštíte budoucnost CZT a teplárnám? 
Budoucnost CZT  bude taková, jakou jsme schopni si zajistit. Tam kde teplárny budou aktivně spolupracovat s odběrateli, kde budou hledat další využití (i mimo hlavní topnou sezónu) kapacit, snižování ztrát při přenosu tepla a jeho užití, tak tam vidím poměrně velkou šanci na udržení i na případný další rozvoj CZT. Samozřejmě musí se k tomu vytvářet i příhodné legislativní prostředí  (např. obdobná dostupnost dotačních titulů jako mají alternativní řešení atd.). Jde o to aby CZT přešlo od obranné politiky k aktivnímu řešení energetických potřeb odběratele a hledalo cesty jak doplnit portfolio výrobků a služeb a tím mohlo výhodněji rozložit své stálé náklady, což ve svém důsledku umožní nastavit i akceptovatelnou cenu tepla.