AKTUALITY

EY je jednou z prvních poradenských firem, které otevřely své kanceláře ve střední a východní Evropě. V České republice působíme již od roku 1991. V současnosti máme přes 1 100 zaměstnanců, kteří pracují v našich kancelářích v Praze, Brně a Ostravě. Poskytujeme poradenské služby téměř dvěma tisícovkám českých i mezinárodních klientů. Pracujeme pro dvacet firem z české top 30 a pro všech pět největších bank v zemi. Jako součást mezinárodního týmu EY jsme připraveni poskytovat našim klientům poradenské služby té nejvyšší kvality, ať již působí v České republice, ve střední Evropě, nebo kdekoli jinde na světě.

Čerpadla, hydrocyklony, ventily, drticí a třídící  zařízení, pryže a otěruvzdorná vyložení jsou po celém světě vyžívány v energetickém průmyslu, veškerém důlním průmyslu, při zpracování surovin a ostatních průmyslových odvětvích.

Kromě finančního servisu vám, jako jedna z mála bank na trhu, poskytne i specializované poradenství prostřednictvím týmu specialistů na energetiku, schopných posoudit nejen ekonomická, ale i technická specifika každého projektu.

Teplárny Brno jsou se čtyřmi hlavními výrobními zdroji a objemem prodaného tepla ve výši 4 miliony GJ největším tuzemským odběratelem zemního plynu, který je jejich primárním ekologickým palivem. Zkušenosti mají také se spalováním biomasy, vyhřívající lokalitu se zhruba 5 500 bytovými jednotkami. 

V uplynulém roce brněnské teplárny investovaly do modernizace provozu Červený mlýn, kde byl rozšířen systém akumulace tepla v horké vodě. Přebudováním původního rezervoáru pro lehké topné oleje na druhý akumulátor tady vznikl největší akumulační systém v ČR o celkovém objemu 9 900 m3, kde lze uložit až 345 MWh tepelné energie. Navazujícím projektem, který bude dokončen letos, je instalace elektrodového kotle, jež umožní rozšíření pásma poskytovaných podpůrných služeb pro ČEPS. Již v roce 2010 byla zahájena postupná výměna parovodů za moderní úsporné horkovody. V roce 2018 bude během letní odstávky v rámci osmé etapy na trase dlouhé 4,2 km přepojeno 50 odběrných míst.

Investice do špičkových technologií zaručují zákazníkům nejen bezpečnou a ekologickou dodávku energií, ale především jejich stabilní cenu. Cena tepla se neměnila od roku 2012, v roce 2017 došlo k jejímu snížení o 5 %. Pozitivní dopad do ceny tepla i pro ekologii má také dlouhodobá spolupráce se spalovnou komunálního odpadu SAKO Brno, která v době letní odstávky zastupuje teplárenská zařízení a od níž se vykupuje teplo i během roku.

Společnost je nositelem Národní ceny kvality v programu Start Plus – Úspěšná firma. Kvalitu nastavených procesů a činností dokládá certifikace Systému řízení bezpečnosti informací ČSN EN ISO 27001 a Systému managementu kvality ČSN EN ISO 9001. V portfoliu mají Teplárny Brno také certifikáty ČSN EN ISO 14001, ČSN EN ISO 50001 a OHSAS 18001, který stanovuje požadavky na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V roce 2017 společnost získala Cenu hejtmana Jihomoravského kraje za společenskou odpovědnost. Dlouhodobě Teplárny Brno podporují významná zdravotnická zařízení v Brně, činnost místních nadací, neziskových organizací a sportovních klubů, ale také projekty městských částí.

www.teplarny.cz

Díky vedoucí pozici na trhu a rozsáhlým odborným zkušenostem přináší RENOMIA společnostem působícím v energetickém průmyslu zcela nadstandardní podmínky pojistného krytí, flexibilní likvidaci škod a výhodnou cenu pojištění. Specialisté RENOMIA rádi provedou analýzu rizik a na základě této analýzy předloží konkrétní návrh pojistného programu, který odpovídá požadavkům a potřebám klienta.

Kvalitní pojistný program je kombinací standardních produktů (jako je např. živelní pojištění majetku, pojištění technických rizik, pojištění strojního a živelního přerušení vlastního provozu a provozu klíčových obchodních partnerů, pojištění obecné odpovědnosti za škody, včetně odpovědnosti za škody způsobené vadným výrobkem) a specifických druhů pojištění, mezi které patří pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie, pojištění ekologické újmy, pojištění nepříznivých vlivů počasí, popřípadě pojištění jaderných rizik. V případě provozu jaderných zařízení je nutné, aby společnost měla sjednáno pojištění škod způsobených jadernou energií.

RENOMIA disponuje vlastními zahraničními pobočkami a je členem předních světových sítí pojišťovacích zprostředkovatelů (např. WBN nebo Lockton). Je proto připravena poskytnout vám své služby, včetně likvidace pojistných událostí, kdekoliv na světě.

RENOMIA spolu s dceřinými společnostmi, majetkově propojenými firmami a členy sítě RENOMIA NETWORK tvoří RENOMIA GROUP, která je největší poradenskou společností založenou ve střední a východní Evropě v oblasti pojištění, risk managementu a finančního poradenství. Aktuálně má pobočky v sedmi zemích Evropy. RENOMIA je také zakládajícím členem RENOMIA EUROPEAN PARTNERS – partnerství vedoucích nezávislých pojišťovacích makléřů, kteří operují ve více než třiceti zemích CEE & CIS.

Více informací o RENOMIA najdete na www.renomia.cz

Portfolio Siemens pokrývá řešení pro průmysl, energetiku, dopravu a veřejnou infrastrukturu, technologie budov a zdravotnictví. Český Siemens je průkopníkem v oblasti Průmyslu 4.0 a Smart Cities, v rámci kterých přináší zákazníkům komplexní digitální produkty a služby.

V oblasti akumulace elektrické energie Siemens nabízí několik možností. V současné době je firma podepsána pod největším tuzemským bateriovým úložištěm s kapacitou až 1,75 MWh, které v únoru letošního roku uvedla do provozu společnost E.ON. Toto Siemens řešení pro velkokapacitní ukládání energie se jmenuje SIESTORAGE a využívá Li-Ion technologie.

Li-Ion technologie má oproti dieselagregátu několik výhod. Doba náběhu agregátu je cca deset sekund, v případě baterie jsou to pouhé desítky milisekund. Pro baterii hovoří také malé náklady na údržbu a nízká hlučnost. V místě, kde pracuje, baterie nešíří žádné emise, navíc původ energie je výsledkem energetického mixu – nejedná se o 100% fosilní paliva. Mezi výhody řešení SIESTORAGE s Li-Ion technologií patří:

• rychlý čas odezvy na změny v distribučních a přenosových sítích,
• zaručená kvalita elektrické energie,
• flexibilní a modulární design pro mnoho případů použití,
• zvýšená spolehlivost díky zjednodušení architektury systému,
• vysoká celková účinnost 85 %.
   

Akumulací energie prostřednictvím technologie SIESTORAGE se zabývají webové stránky www.siemens.cz/akumulaceenergie.
 

Společnost nabízí komplexní, synergická a inovativní řešení díky vzájemné součinnosti s vodohospodářskou a odpadovou sekcí skupiny Veolia.

• ENERGETIKA - kompletní dodávky kotelen, dodávky a montáže potrubních systémů, tlakových nádob, projekce.
• TZB - dodávky a montáže domovních a průmyslových kotelen, rozvodů tepelných sítí, výměníkových stanic, rekonstrukce topných systémů a zdravotních instalací, projekce.
• STAVEBNÍ ČINNOST - výstavba kotelen, výměníkových stanic, přípojky inženýrských sítí, tepelných sítí, projekce.

Dle potřeby navrhneme použití čedičové nebo  Eucorové vložky či případně atypické řešení opotřebovávaného dílu. To vše s cílem maximální životnosti. Některé naše výrobky: potrubní díly, oblouky, redlerové dopravníky, dopravníky na biomasu, zásobníky, atypické žlabové trasy a mnoho dalších. Obraťte se na nás, pojďme společně najít řešení vašeho problému s abrazí.

Netradiční ale smysluplnou cestou se vydali v opatovické elektrárně. Svoji komunikaci nově zaměřili i na děti na základních školách. „Uvědomujeme si, že v téměř každé z 60 tisíc domácností připojených na soustavu zásobování teplem EOP najdeme nějakého malého odběratele či odběratelku našeho tepla. A právě těm chceme jednoduchou formou ukázat, jak a z čeho teplo vzniká, jak se dostane až k nim a spoustu dalších zajímavých informací,“ přiblížil vznik komiksu manažer vztahů s veřejností EOP, Martin Sýkora.   

První tři díly komiksu naleznete na webu EOP http://www.eop.cz/uhlikova-cesta.

Předmětem podnikání je výroba, nákup, distribuce a prodej tepla. V současné době dodává teplo do 33 měst v 6 krajích ČR o celkové roční dodávce okolo 7 000 TJ. Mezi její zákazníky patří cca 132 000 domácností, téměř 30 nemocnic a 130 škol a bezmála 80 průmyslových podniků. Společnost poskytuje široké spektrum služeb souvisejících s distribucí a prodejem tepla např. obsluha, provozování a údržba tepelných zařízení, dodávka tepla z decentrálních zdrojů (např. z plynových kotelen = produkt KOMFORT), řešení legislativních povinností.

Jen v České republice distribuuje Skupina ČEZ elektřinu do více než 3,5 mil. odběrných míst. Je největším výrobcem elektřiny a jedním ze tří největších výrobců tepla, na většině území provozovatelem distribuční soustavy a nejsilnějším subjektem na velkoobchodním i maloobchodním trhu s elektřinou.

Cílem legislativního balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, který na konci roku 2016 představila Evropská komise, je nastavit cíle EU do roku 2030 včetně nástrojů pro jejich dosažení.

Od 1. 1. 2017 byla cena tepla snížena o 5 %, jak se Teplárnám Brno daří ceny snižovat?
Snížení ceny umožnila Teplárnám Brno série opatření, která dlouhodobě vedou ke zvýšení efektivity při distribuci tepla, zejména přechod z parovodů na horkovody a pokračující modernizace technologií. Přechod na horkou vodu jako teplonosné médium přináší zákazníkům úspory ve spotřebě tepla v rozmezí 8 až 15 procent. Snížení tepelných ztrát znamená i snížení finančních nákladů na výrobu a distribuci tepelné energie. Zlevnění umožnily rovněž strategický nákup zemního plynu, který je naším primárním palivem, a pokles jeho ceny, ale také výrazné snížení provozních nákladů společnosti či nákladová optimalizace. Postupně také pokračují projekty na zvyšování účinnosti lokálních zdrojů, měření a identifikaci ztrát, jsou rekonstruovány rozvodny a elektrické ochrany na velkých zdrojích, jsou zřizovány nové tepelné přípojky a nové lokální zdroje a probíhají další jiné akce, včetně IT projektů. V rodinném rozpočtu průměrné domácnosti se snížení ceny projeví úsporou zhruba 900 korun ročně. S přechodem na horkou vodu pak domácnosti ušetří v nákladech na teplo průměrně ještě dalších 900 korun ročně.

Mezi nejvýznamnější investice z minulého roku se určitě řadí generální oprava spalovací turbíny na vašem provozu Červený mlýn. Mohl byste popsat trochu podrobněji, co vše projekt zahrnoval?
Generální opravu turbíny na Červeném mlýně jsme provedli zhruba před rokem. Vlastní realizaci však předcházel nespočet jednání s obchodníky, právníky a subdodavateli. Tříletá pečlivá příprava se vyplatila, oprava proběhla v naplánovaném termínu deseti týdnů bez jakýchkoliv problémů. Zahrnovala technická zlepšení spalovací turbíny, která nelze zvládnout při běžných krátkodobých revizích. Kromě výměny vysoce exponovaných částí stroje došlo rovněž k optimalizaci průchodnosti předsměšovacích hořáků, výměně antipumpážních klapek a přemístění potrubí hydraulického zvedacího oleje. Technického zlepšení doznal i generátor, který nyní zajišťuje lepší rozvod chladícího vzduchu. Takřka souběžně s generální opravou byly zahájeny i stavební práce na vybudování horkovodního propoje mezi Červeným mlýnem a naším dalším zdrojem, Špitálkou. Transfer dodávek tepla mezi oběma provozy TB nyní již probíhá v horké vodě.

Jednou z velkých investic byla také instalace dvou špičkových horkovodních kotlů, které už tuto sezonu dodávaly teplo v provozu Brno-Sever. Jaké jsou největší výhody této technologie, jak se provoz osvědčil?
Nové zařízení na Brno-Severu, které představuje technologickou špičku, se stalo součástí optimalizace našich velkých zdrojů a zapadá do budoucí koncepce systému centrálního zásobování teplem v Brně. Nové horkovodní kotle slouží k přímému napájení horkovodů bez nutné transformace páry na horkou vodu, mají účinnost okolo 96 % a splňují současné zpřísněné emisní limity. Každý z kotlů o rozměrech cca 9230 mm x 4050 mm x 4295 mm (DxŠxV) je osazen dvěma nízkoemisními hořáky. Při stejném objemu vyrobeného tepla klesnou emise dusíku o více než polovinu.

V roce 2010 začaly Teplárny Brno s náhradou parovodů úspornějšími horkovody. Jaké jsou hlavní výhody? Kolik dnes horká voda zásobuje domácností, jak probíhá budování horkovodů?
Brno zásobujeme teplem prostřednictvím 131 kilometrů horkovodů, asi 50 kilometrů rozvodů zůstává zatím v páře. Horká voda tak v současnosti zásobuje teplem asi 70 % z celkového počtu 96 tisíc domácností, které v Brně využívají výhod centrální dodávky tepla. Pokračovat v projektu Pára x horká voda budeme samozřejmě i letos, kdy přibude více než 5 kilometrů horkovodů a přepojeno bude dalších 32 odběrných míst. Horkovody znamenají výrazné snížení ztrát, což zákazníci pociťují v úsporách nákladů za teplo, navíc jim horká voda rovněž umožňuje komfortnější regulaci tepla. Efektivnější distribuce tepla se promítá do nákladů tepláren. Spotřeba paliva může klesnout až o celou osminu. Uspořené desítky milionů korun pak lze použít pro stabilizaci ceny tepla. Přechod na horkou vodu jako teplonosné médium znamená i značný ekologický přínos: při náhradě 1 kilometru parovodu za horkovod klesnou emise CO2 z plynové teplárny přibližně o 336 tun ročně.

Teplárny obecně v posledních letech investovaly velké částky do investic pro opravy, údržbu a rozvoj sítí a snížení emisí. Jaké projekty plánujete pro následující období?
Ty zásadní se opět týkají provozu Červený mlýn. V přípravě je projekt ve výši cca 50 milionů na osazení nového elektrokotle. Plánujeme pořídit obdobné zařízení, jaké je v tuzemsku k dispozici zatím jen v teplárně ŠKO-ENERGO o výkonu 20 MW. Mohli bychom tak rozšířit pásmo regulace. Zatímco nyní nabízíme službu MZ +15, po instalaci nového elektrokotle bychom mohli nabízet i MZ -15, jinými slovy: dokázali bychom brát přebytky ze sítě a přeměňovat je na teplo. Počítáme také s přebudováním dnes už nepoužívané nádrže na Červeném mlýně na horkou vodu a zvýšit tak současné možnosti akumulace tepla.

Po kolikáté se účastníte Dnů teplárenství a energetiky, jaký má pro vás akce význam? S jakým tématem letos vystoupíte?
Pravidelně se zúčastňujeme jako posluchači, v posledních pěti letech vystupujeme také v roli partnera konference. Kolegové z provozu a výroby zde získávají cenné srovnání a objektivní pohled na aktuální problematiku v oboru, zároveň vítáme možnost podělit se o naše zkušenosti. Tentokrát obchodní ředitel společnosti Ing. Vlastimil Sucháček přijal pozvání vystoupit v panelové diskusi na téma péče o zákazníka. Věřím, že jeho příspěvek „Zákaznická komunikace a nabídka doplňkových služeb“ přispěje k rozpoutání debaty, z níž vzejdou nové nápady a podněty směřující k upevnění postavení systémů CZT v očích všech zákazníků.

Co všechno tedy novely evropských předpisů mění?
Legislativní návrhy, které jsou součástí balíčku, mění šest různých směrnic z oblasti odpadů, obalů a výrobků s ukončenou životností. Evropská komise chce ovšem v novém balíčku vymezit i širší kontext oběhového hospodářství – v doprovodném Sdělení se proto zaměřila na výrobní fázi, design výrobků, opravitelnost výrobků, spotřební fázi, zelené veřejné zakázky, odpadové hospodářství, trh s druhotnými surovinami, prioritní oblasti (plasty, potravinový odpad, stavební a demoliční odpad, kritické suroviny, biomasa a bioprodukty), inovace a investice, monitoring oběhového hospodářství a indikátory.

Změny evropských předpisů zpřísňují podmínky pro skládkování odpadů. Jaké budou mít podle odhadů pozitivní dopady?
Ministerstvo životního prostředí oběhové hospodářství jednoznačně podporuje. Podle odhadů může posilování oběhového hospodářství přinést v České republice přes 40 000 nových pracovních míst. Jde o to nasměrovat odpadové hospodářství od prostého skládkování k přeměně odpadů na zdroje, předcházet vzniku odpadů a začít odpady více materiálově a energeticky využívat.

V ČR se energeticky využívá asi jen 10 % odpadů. Jaký má tato oblast potenciál pro rozvoj?
Ministerstvo životního prostředí vidí v oblasti energetického využití komunálních odpadů potenciál rozvoje. Podle prognózy nakládání s komunálními odpady do roku 2024 se předpokládá nárůst energetického využití komunálních odpadů na úroveň odpovídající přibližně průměru EU. „Mix“ nakládání s komunálními odpady by v roce 2024 měl v ČR přibližně vypadat: 60 % recyklace – 28 % energetické využití – 12 % skládkování.
Rovněž předpokládané schválení evropského závazného cíle pro omezení skládkování komunálních odpadů ve směrnici o skládkování odpadů může znamenat další impuls pro rozvoj energetického využití odpadů, neboť se dá přepokládat, že ne všechen odpad, který nebude možné skládkovat, se přesune do recyklace. Důležité je rovněž uvést, že ani podle Evropské komise není v EU nadbytek kapacit pro energetické využití komunálních odpadů a Evropská komise ve svém posledním Sdělení k energetickému využití odpadů uvádí, že nedostatek kapacit energetického využití odpadů znamená závislost zemí na skládkování. Nicméně je nutné uvést, že EK nemá rozvoj energetického využití odpadů jako prioritu, a to se promítá do ochoty k financování projektů v této oblasti.

Budou jednotlivé cíle reflektovat rozdíly mezi jednotlivými státy?
Je předpoklad, že směrnice o odpadech a směrnice o skládkách odpadů budou obsahovat možnost prodloužení lhůty pro dosažení stanovených cílů pro některé státy. O nastavení výjimek se vedou diskuse mezi členskými zeměmi a bude to jedna z klíčových otázek pro posun celého balíčku.

V jakých oblastech může být pro Česko problematické splnit své závazky?
Pokud nebudou realizovány kroky, které navrhuje ministerstvo životního prostředí v rámci nového zákona o odpadech a v rámci nového Plánu odpadového hospodářství, pak může být ohroženo plnění nových recyklačních cílů pro komunální odpad a rovněž i plnění nového cíle pro redukci skládkování komunálního odpadu.

Jak je na tom nyní ČR s recyklací odpadu v porovnání s ostatními zeměmi EU?
V České republice je míra recyklace komunálních odpadů na úrovni 36 %, což je pod průměrem EU. Vzhledem k návrhu na zvyšování cílů recyklace komunálních odpadů v budoucích letech (2025, 2030), bude nutné recyklaci zlepšit, a to zejména přesunutím recyklovatelných odpadů ze skládek.

Jedním z požadavků, které vzešly z loňských Dnů teplárenství a energetiky, je právě nutnost zákona o odpadech, který by měl nastavit základní legislativní podmínky pro postupné omezování skládkování a zvyšování využívání odpadu včetně energetického využití při respektování hierarchie nakládání s odpadem a nastavení efektivní výše poplatků za směsný komunální odpad. V jaké fázi je příprava novely zákona o odpadech nyní?
Pro Ministerstvo životního prostředí je omezení skládkování komunálních odpadů a snížení množství směsného komunálního odpadu prioritní. V rámci naplňování těchto priorit se podařilo upravit legislativu odpadového hospodářství již v roce 2014. V novele zákona o odpadech z tohoto roku bylo stanoveno, že od roku 2024 bude v ČR zakázáno skládkovat využitelné, recyklovatelné a směsné komunální odpady. Jednalo se o průlomovou změnu, která dává jasný horizont pro omezování skládkování v České republice. Na to navázala novela zákona z roku 2015, která stanovila povinnost třídit rovněž bioodpady a kovy. Oblast bioodpadů je nutné do budoucna dále intenzivně řešit. V roce 2014 se podařilo MŽP přijmout nový Plán odpadového hospodářství 2015 - 2024, který rovněž stanovuje jako strategický cíl omezení skládkování odpadů, které MŽP vnímá jako plýtvání surovinami a nejméně vhodný způsob nakládání s odpady.
Na výše uvedené kroky má navázat zcela nový zákon o odpadech, který bude mimo jiné obsahovat i progresivní růst poplatků za skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů. Toto doporučuje opakovaně ČR rovněž Evropská komise. V posledních zprávách pro Českou republiku Evropská komise uvádí, že nízká míra poplatku za skládkování nepodporuje hierarchii nakládání s odpady a umožňuje vysokou míru skládkování komunálních odpadů.
Nový zákon o odpadech prošel v roce 2016 velmi rozsáhlým připomínkovým řízením a byl předložen do Legislativní rady vlády, kde byl opakovaně projednáván. Vzhledem k času, který v současnosti schází do voleb do Poslanecké sněmovny, bylo rozhodnuto ho dále neposunout v legislativním procesu, ale dopracovat ho a připravit pro novou vládu.

Hlavní okruhy změn

• Definicezákladních pojmů v oblasti odpadového hospodářství
• Zvyšování cílů pro recyklaci komunálních odpadů, obalových odpadů, nový cíl pro redukci skládkování.
  - 60 – 65% pro roky 2025, 2030 – recyklace komunálních odpadů.
  - 65 – 70% pro roky 2025, 2030 – recyklace obalových odpadů (nové vyšší cíle pro jednotlivé materiály – vč. hliníku).
  - 10% z produkce komunálních odpadů skládkováno.
• Stanovení minimálních požadavků na rozšířenou odpovědnost výrobců (extended producer responsibility - EPR).
• Harmonizace výpočtových metod.
• Stanovení měřícího bodu pro recyklaci odpadů a obalů.
• Harmonizace požadavků na vedlejší produkty a stanovení konce odpadu.
• Zavedení systému „včasného varování“.
• Zavedení registru nebezpečných odpadů.
• Zavedení separovaného sběru bioodpadů.
• Posílení prevence vzniku odpadů.

Novou tematickou sekcí v rámci Dnů teplárenství a energetiky bude aktuální téma Péče o zákazníka v teplárenství. „Odběratel tepla, ať už bytové družstvo či společenství vlastníků, velké či malé, musí být bráno dodavatelem jako skutečný partner a především zákazník a klient, ne jako vazal, jak se tomu v mnoho případech děje. Základem dobrého vztahu mezi dodavatelem a klientem je oboustranná komunikace. Mělo by být snahou dodavatele tepla objasnit klientům aktuální postavení tepláren na trhu s teplem. Je třeba, aby si dodavatelé tepla uvědomili, že jsou jejich stávající zákazníci pod tlakem mnoha firem nabízejících odpojení od CZT,“ říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských družstev.

Péči o zákazníky v rozsáhlých CZT představí ve své přednášce Tomáš Sluka, obchodní ředitel Pražské teplárenské. „Cílem mého příspěvku je podělit se s účastníky konference o aktuální výzvy, kterým při své činnosti čelíme. Představím základní možné cesty vedoucí ke zvýšení dodávek centrálního zásobování tepelnou energií a ke zvýšení atraktivity dálkového tepla pro koncového odběratele,“ uvedl Tomáš Sluka.

 Za municipality vystoupí Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseku a místopředseda Svazu měst a obcí ČR. „Zpřísňující se limity na třídění odpadů a snižování skládkování jsou alarmující pro komunální sféru v ČR a termíny pro jejich naplnění se krátí – rok 2024, resp. 2025 a 2030. Stát by v této věci měl být více aktivní, aby pak jen a pouze nepřenesl nereálné povinnosti nebo spíše termíny k jejich plnění na města a obce. Důležité je toto téma i z hlediska ochrany obyvatel před nadbytečným a razantním zdražováním, pokud by poplatek za odpady, resp. za skládkování odpadů vzrostl, aniž by města a obce dostaly reálnou šanci přizpůsobit se požadavkům státu a EU,“ říká.
Svaz měst a obcí chce proto řešit otázku energetického využití odpadů zejména cestou přímého spalování směsných komunálních odpadů a na to navazujícím budování logistických a dopravních center a tras. „Energetické využití odpadů je moderní a efektivní způsob, jak s vyprodukovanými odpady nakládat v dlouhodobém horizontu, mají s ním zejména pozitivní zkušenosti v zahraničí, např. Rakousko, Německo, Francie, Nizozemí či Švýcarsko. Představuje stabilní a partnerské řešení pro vyřešení jedné z klíčových otázek v odpadovém hospodářství „kam s ním“ za 15 – 20 let poté, co skončí životnost skládek, anebo bude jejich kapacita velmi omezena,“ dodává Pavel Drahovzal.

„Teplárenství v současných podmínkách nemá na růžích ustláno. Klasické teplárenské zdroje na domácí hnědé uhlí se potýkají s ekonomickým přežíváním na „trhu“. Doba lokálních monopolů tepláren ve městech je nenávratně pryč a je potřeba narovnat podmínky dodávek tepla pro všechny výrobce. Pokud nedojde k narovnání podmínek pro všechny potenciální dodavatele tepla, hrozí kolaps českého teplárenství jako oboru a decentralizaci teplárenských soustav,“ nastiňuje problém Tomáš Drápela, generální ředitel a předseda představenstva Plzeňské teplárenské. Na Dnech teplárenství a energetiky představí výsledky unikátní analýzy ekonomičnosti tepelných zdrojů, kterou Plzeňská teplárenská zpracovala společně s Teplárenským sdružením ČR.

Velkým tématem bude také nakládání s odpady. „Téma nakládání s komunálními, a zvláště směsnými komunálními odpady, se v poslední době stalo velmi aktuálním s ohledem na připravovanou evropskou a navazující českou legislativu. Po trhu chodí mnoho různých informací o zaručených technologiích nakládání s komunálními odpady a obce a města s těmito technologiemi nemají a zatím ani nemohou mít praktické zkušenosti,“ říká Milan Chromík, ředitel divize využití odpadů společnosti Veolia. Ve své přednášce představí přehled jednotlivých možností nakládání s komunálním, odpadem zejména u municipalit a srovná přímé energetické využití směsných komunálních odpadů, tuhých alternativních paliv na bázi směsných komunálních odpadů a skládkování po předchozí úpravě. 

Budou plánované emisní limity pro české teplárny bezproblémově splnitelné? 
Plánované emisní limity budou pravděpodobně splnitelné, zda bezproblémově, to se teprve ukáže. Je však potřeba zvážit a ověřit úroveň techniky, kterou se emise budou prokazovat. Požadované emisí limity jsou totiž na úrovni několika µg/m3N, v závislosti na typu spalovaného paliva, a měření takto nízkých koncentrací má vysoké požadavky nejen na samotné přístroje, ale i na jeho obsluhu. 

Jaké technické změny a investice teď teplárny tedy čekají? 
České teplárny čekají investice jednak do technologie odstraňování rtuti z emisí a provozy s tepelným příkonem vyšším než 300 MW i do aparatury na kontinuální měření emisí rtuti ve spalinách.Technicky půjde o instalaci zařízení pro dávkování určitého sorbentu do spalin, pravděpodobně v místě před zařízením pro záchyt tuhých částic ve spalinách (elektrostatický nebo tkaninový odlučovač). Analyzátory pro měření rtuti by měly být instalovány v blízkosti odběrového místa, nejlépe ve vzdálenosti jednotek metrů, což může tuto instalaci významně prodražit. 

Jaká zlepšení přinesou tyto investice do praxe? 
Investice do odstranění rtuti z emisí přinesou zlepšení ve smyslu snížení vypouštění této složky spalin do ovzduší. Reálně se ale tento problém přesune do problematiky nakládání s popílky a produkty po odsíření, do kterých se rtuť z emisí přesune. 

Nakolik je rtuť nebezpečná, jakou mají její emise dopad na životní prostřední? 
Ze současných emisí rtuti vypouštěných do ovzduší mohou vznikat zásadní zdravotní rizika. Problematická methyl-rtuť se dostává do těla především konzumací ryb. Vzniká v biosféře z biologických procesů, které vznikají ze rtuti a hromadí se v potravních řetězcích. Největší koncentraci pak můžeme najít u dravců, mořských savců a také u člověka. Chceme-li minimalizovat vystavování lidského organizmu účinkům methyl-rtuti, je jedno z možných opatření snížit konzumaci/spotřebu ryb. Nicméně, toto řešení je z různých důvodů nepraktické. Kromě toho konzumace ryb má pro člověka také pozitivní účinky, na které musí být brán ohled. Z tohoto důvodu je velice potřebnéminimalizovat vstup rtuti v jakékoliv formě do životního prostředí. 

Jaké zdroje způsobují největší znečištění? 
Největšími producenty emisí rtuti jsou zdroje spalující fosilní paliva, technologie pro zpracování železa, dobývání zlata a řemeslné technologie. V České republice jsou znečištění nejčastěji v oblastech teplárenských a elektrárenských provozů. 

Jak je tedy možné měřit, potažmo regulovat, požadovaný výskyt rtuti? 
Emise rtuti je možné měřit jednorázovými odběrovými metodaminebo pomocí analyzátorůpro kontinuální měření, případně sorpcí na speciální sorbenty.Regulace je pak možná pomocí optimalizace procesů čištění spalin, dávkováním speciálních sorbentů, na jejichž povrchu dochází k sorpci rtuti a jejímu odstranění ze spalin. V neposlední řadě lze rtuť odstranit také samotnou úpravou uhlí před vstupem do spalovacího procesu.  

Nakolik to dnes průmyslové zdroje využívají? 
V současné době se cíleně nevyužívají žádná opatření na snížení emisí rtuti. Probíhají ale první testy týkající se optimalizací stávajících technologií na čištění spalin s ohledem na snížení emisí rtuti.  

Na DTE představíte také výsledky práce Výzkumného energetického centra (VEC) v této oblasti, jaké to jsou?
V rámci prací na VEC jsme se soustředili z našeho pohledu na to základní, a to je otázka přesnosti měření stávajících technik měření emisí rtuti ve spalinách. Budeme tak prezentovat srovnání několika technik měření.Připravujeme také metodiku pro porovnávací okružní testy, pro laboratoře akreditované v oblasti měření emisí. Ve spolupráci s provozovateli jsme začali dlouhodobě mapovat reálné emise z teplárenských a elektrárenských zdrojů spalující uhlí a biomasu.Na DTE Budou prezentovány dílčí výsledky emisí rtuti z těchto kampaní.

Odpojování od CZT je stále větším problémem pro řadu tepláren. Jaká je situace u vás, v Teplárně Otrokovice? 
Samozřejmě, že se s odpojováním také setkáváme, protože část našich zákazníků je zásobována prostřednictvím dalšího článku (distributora), kde nemáme možnost přímo pracovat s konečným zákazníkem. Nicméně u nás jsou to případy spíše výjimečné a spíše se nám daří nové odběratele připojovat.

Co mohou tedy teplárny dělat, aby k odpojování nedocházelo?
Především je potřeba aby teplárny vnímaly, že zájmy zákazníka - mít kvalitní a cenově uspokojivé zabezpečení tepelné energie - je i zájmem tepláren. Zákazníkům nemůžeme mít za zlé, že hledá optimální variantu uspokojování jeho tepelných potřeb. Teplárny by měly v tomto snažení být aktivní a nabízet zákazníkům celou řadu doplňkových služeb s cílem snižovat jeho spotřebu tepla.

Jaké to například jsou?
Odborná a případně i finanční pomoc při návrhu a realizace úsporných opatření (zateplování, výměna oken, výměna termoventilů, osvětlení atd.), snímkování domů termokamerou před rekonstrukcí a po rekonstrukci, převzetí vyúčtování tepla u jednotlivých SVJ a družstev, včetně dodávky a zafinancování osazení poměrových měřidel, převzetí starosti o vnitřní domovní teplovodní systém, pomoc při získávání dotací v rámci realizace úsporných opatření. Jedná se o komplexní systém péče o zákazníka a jeho energetickou potřebu.

Stejně jako u řady jiných oborů i teplárenství prodělalo za poslední dobu řadu zásadních, zejména technologických změn a vylepšení – jaké jsou dnes trendy v rozvoji? 
Je to především kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která má nejenom pozitivní vliv na ekologii, ale také na ekonomiku výroby a tím i na cenu tepla. Další zásadní otázka je snižování ztrát a to jak při vlastní výrobě, tak i především při distribuci. A také diverzifikace zdrojů na více palivový mix a také výkonová diverzifikace. Důležitým aspektem je rovněž snaha o větší využití zdrojů formou dalších služeb (podpůrné služby, dodávky chladu atd.)

Teplárny v posledních letech investovaly velké částky do investic pro opravy, údržbu a rozvoj sítí a snížení emisí. V jakém stavu je distribuční síť v Otrokovicích a jak probíhá modernizace?
Naše distribuční tepelné sítě jsou nejenom v Otrokovicích, ale také ve Zlíně Malenovicích a Napajedlech. V minulosti jsme věnovali rekonstrukci tepelných sítí  velké a nemalé finanční prostředky, takže distribuční sítě ve všech třech městech máme rekonstruované na horkou vodu, pomocí předizolovaného potrubí, v jednotlivých odběrných místech jsou osazen DPS (domovní předávací stanice), které umožňují nejenom efektivní výrobu TUV ale především individuální nastavení  každého domu v závislosti na jeho energetické potřebě. Další výhodou naší horkovodní sítě je, že v době odstávky velkého zdroje v Otrokovicích je teplo do celé sítě dodáváno z náhradního plynového zdroje. Tím je zajištěna nepřerušená dodávka tepla odběratelů po celý rok bez přerušení.  

Jakou věštíte budoucnost CZT a teplárnám? 
Budoucnost CZT  bude taková, jakou jsme schopni si zajistit. Tam kde teplárny budou aktivně spolupracovat s odběrateli, kde budou hledat další využití (i mimo hlavní topnou sezónu) kapacit, snižování ztrát při přenosu tepla a jeho užití, tak tam vidím poměrně velkou šanci na udržení i na případný další rozvoj CZT. Samozřejmě musí se k tomu vytvářet i příhodné legislativní prostředí  (např. obdobná dostupnost dotačních titulů jako mají alternativní řešení atd.). Jde o to aby CZT přešlo od obranné politiky k aktivnímu řešení energetických potřeb odběratele a hledalo cesty jak doplnit portfolio výrobků a služeb a tím mohlo výhodněji rozložit své stálé náklady, což ve svém důsledku umožní nastavit i akceptovatelnou cenu tepla.